Karcinom prsu, epidemiologie, možnosti a novinky v diagnosticko léčebném programu

Jitka Abrahámová

Onkologie. 2020:14(4):139  

Vážení čtenáři,  dostáváte do rukou číslo časopisu Onkologie, které je z větší části věnováno problematice karcinomu prsu. Zhoubné novotvary prsu jsou nejčastějším onkologickým onemocněním žen u nás. I když došlo ke stabilizaci incidence v nejfrekventovanější věkové skupině 45–69 let, a dále k poklesu úmrtnosti na toto onemocnění, tak vlivem časnější diagnózy a účinnější léčby dochází ke zvyšující se prevalenci. Karcinom prsu tak představuje značnou zdravotní zátěž české populace i zátěž pro celé zdravotnictví...

Epidemiologie novotvarů prsu v době organizovaného screeningového programu v České republice

Epidemiology of breast neoplasms at the time of organized screening program in the Czech Republic

Lucie Pehalová, Denisa Krejčí, Ivana Svobodová, Ondřej Ngo, Ondřej Májek, Jan Mužík, Ladislav Dušek

Onkologie. 2020:14(4):142-147 | DOI: 10.36290/xon.2020.056  

Zhoubné novotvary prsu jsou nejčastějším onkologickým onemocněním u žen kromě nemelanomových kožních novotvarů a představují tak značnou zdravotní zátěž české populace. Cílem této práce bylo komplexně popsat epidemiologickou situaci novotvarů prsu u žen v České republice s ohledem na dopad organizovaného mamografického screeningu. Výsledky z provedené analýzy ukázaly, že největší efekt organizovaného screeningu je patrný pro věkovou skupinu 45-69 let. Po zavedení organizovaného screeningu došlo v této věkové skupině ke stabilizaci incidence a významnému poklesu mortality o -3,2 % s každým rokem (p < 0,001). Naopak pro incidenci novotvarů in situ...

Komplexní léčba časného karcinomu prsu

Comprehensive treatment of early breast cancer

Vlastimila Čmejlová

Onkologie. 2020:14(4):148-156 | DOI: 10.36290/xon.2020.057  

Cílem komplexní léčby časného karcinomu prsu je trvalé vyléčení pacientky a eliminace mikrometastáz. Léčba časného karcinomu prsu zahrnuje chirurgický zákrok, systémovou adjuvantní a/nebo neoadjuvantní léčbu a radioterapii. Pacientkám je podávána cytostatická léčba, cílená terapie a/nebo léčba hormonální. Následně je indikována radioterapie podle rozsahu operačního výkonu a definitivního histologického vyšetření. Před zahájením léčby musí být provedena histologická verifikace s určením rozsahu onemocnění a stanovením všech základních prediktivních a prognostických faktorů. Posouzení stavu onemocnění multidisciplinárním týmem je zásadní pro volbu optimálního...

Postavení protonové radioterapie v komplexním diagnosticko léčebném programu karcinomu prsu

The current position of proton radiotherapy in a comprehensive treatment of breast cancer

Barbora Ondrová, Andrea Pásztorová, Jiří Kubeš

Onkologie. 2020:14(4):157-161 | DOI: 10.36290/xon.2020.058  

Adjuvantní radioterapie je velmi častou součástí léčby non-metastatického nádoru prsu. Přestože je tato léčba velmi účinná, je zatížena nežádoucími účinky, které u části pacientek mohou vést zejména k neakceptovatelnému zvýšení kardiovaskulárního rizika, ale také k rostoucímu riziku rozvoje sekundární malignity. Protonová radioterapie díky svým dozimetrickým výhodám přináší možnost snížení integrální dávky, dávky na rizikové orgány a současně umožňuje zachovat optimální pokrytí cílového objemu. Tato výhoda stoupá s rostoucí komplexností cílového objemu (např. při indikaci k ozáření vnitřních mamárních uzlin) a u mladších pacientek s levostranným karcinomem...

Karcinom prsu u mužů - porovnání literárních údajů s vlastním materiálem a údaji NOR

Male Breast Carcinoma - comparison of literary data with our own material and with data obtained from National onkological registry

Jitka Abrahámová, Denisa Malúšková, Jan Mužík

Onkologie. 2020:14(4):162-168 | DOI: 10.36290/xon.2020.059  

Autoři podávají přehled literatury, týkající se epidemiologických i diagnosticko-terapeutických údajů o karcinomu prsu u mužů. Uvedená data porovnávají s údaji získanými z Národního onkologického registru. Konstatují, že většina dat z ČR je v souladu s daty literárními. Nemocní jsou diagnostikováni relativně pozdě a jejich primární nádor je často bagatelizován. Navrhují soustředění nemocných, trpících tímto málo frekventním nádorem, na onkologická pracoviště schopná týmové práce, vybavená personálně a vládnoucí adekvátním diagnosticko-léčebným zázemím.

Karcinom prsu u muže - pozdní diseminace do skeletu

Male greast cancer - late dissemination into the skeleton

Jitka Abrahámová, Daniel Klika, Lucia Kaliská, Darja Šustrová

Onkologie. 2020:14(4):169-171 | DOI: 10.36290/xon.2020.060  

Kazuistika popisuje případ pacienta s mužským karcinomem prsu diagnostikovaným ve 49 letech věku nemocného. Muž se podrobil chirurgické, chemické, radiační i hormonální léčbě v souladu s léčebnými standardy té doby (r. 1996). O 23 let později se u něho vyvinul patologický proces ve skeletu. Autoři popisují obtížnou cestu k diagnóze metastatického kostního procesu karcinomu prsu. Upozorňují na možnost velmi pozdní diseminace mužského karcinomu prsu i přes nepřítomnost jakýchkoliv rizikových faktorů.

Možnosti využití nových (přímých) orálních antikoagulancií v onkologii

The possibilities of using new (direct) oral anticoagulants in oncology

Jana Hirmerová

Onkologie. 2020:14(4):172-177 | DOI: 10.36290/xon.2020.061  

Žilní tromboembolické příhody jsou u onkologických pacientů časté a výrazně zhoršují jejich prognózu. V léčbě i prevenci těchto komplikací byl dosud preferován nízkomolekulární heparin, v poslední době se však objevují důkazy o účinnosti a bezpečnosti nových (přímých) orálních antikoagulancií i u pacientů s malignitami. Aktualizovaná odborná doporučení již uvádějí možnost použití rivaroxabanu či apixabanu v primární tromboprofylaxi u ambulantních nemocných s chemoterapií, nemají-li vysoké riziko krvácení a nehrozí-li významná interakce s protinádorovými léky. V léčbě tromboembolické příhody u pacientů s malignitou lze použít dle dosavadních důkazů...

Možnosti precizní medicíny v klinické praxi onkologa

Options of precision medicine in clinical oncological practice

Stanislav John

Onkologie. 2020:14(4):178-181 | DOI: 10.36290/xon.2020.062  

Náročnost onkologické léčby vede ke snaze o její vysokou individualizaci a racionální využívání. Pokročilé molekulární analýzy nádorové i nenádorové tkáně se přitom využívají stále častěji a měly by nám pomoci této individualizace dosáhnout. Zejména s ohledem na nově zaváděné léčivé prostředky v podobě cílené léčby a imunoterapie jsou některé druhy molekulárních testů přímo vyžadovány. Někdy můžeme testovat i nad rámec běžných povinností a přinést další varianty do léčebného algoritmu onkologického pacienta. Jaké jsou tedy možnosti molekulárních analýz v ambulancích klinických onkologů v České republice?

Novinky v léčbě karcinomu štítné žlázy - pohled endokrinologa

News in the treatment of thyroid cancer - view of an endocrinologist

Petr Vlček

Onkologie. 2020:14(4):182-186 | DOI: 10.36290/xon.2020.063  

Karcinom štítné žlázy patří k vzácným nádorům, vyskytuje se asi u 1 % populace. Léčba DTC vyžaduje multidisciplinární přístup zahrnující těsnou spolupráci endokrinologa, chirurga, patologa, specialisty pro nukleární medicínu a onkologa. DTC se léčí chirurgicky, radioaktivním jodem (RAI) a supresní hormonální léčbou levothyroxinem. Většina pacientů s DTC má velmi dobrou prognózu. Pokud se však stane DTC vůči radiojodu refrakterní, pak je prognóza špatná. V posledních letech se výrazně začaly uplatňovat poznatky z genetiky v cílené systémové léčbě v klinické praxi a možnost ovlivnit průběh nemoci u RAI-refrakterních pacientů pomocí inhibitorů tyrosinkináz...

Trauma-informovaný přístup v paliativní ošetřovatelské péči o onkologicky nemocné

Trauma-informed approach in palliative nursing care of oncology patients

Olga Klepáčková, Martina Černá

Onkologie. 2020:14(4):187-190 | DOI: 10.36290/xon.2020.064  

Mnozí onkologičtí pacienti v preterminálním nebo terminálním stadiu onemocnění netrpí jen somatickými symptomy a psychickými potížemi souvisejícími se zdravotním stavem a adaptací na tuto životní situaci. Nejednou jsou pro ně významnou součástí jejich současné bolesti a utrpení dlouhodobé následky dávné náročné nebo traumatické události, dopad zdravotního traumatu a s nemocí související posttraumatická stresová porucha (PTSD) či sekundární ztráty, které s sebou diagnóza a prognóza přinesla. Tyto aspekty mohou do značné míry ovlivňovat nejen vztah a komunikaci s ošetřujícím personálem, ale také průběh samotné ošetřovatelské péče. Trauma-informovaný...