Onkologie. 2021:15(4):155
"V léčbě metastazujícího melanomu je užívána onkochirurgie, paliativní radioterapie či systémová chemoterapie. Průměrná doba dožití pacientů s metastazujícím melanomem však nepřesahuje 8 měsíců."
Onkologie. 2021:15(4):158-163 | DOI: 10.36290/xon.2021.031
Za poslední desetiletí jsme svědky velkého pokroku v léčbě maligního melanomu. Úspěchy v léčbě tohoto onemocnění neodmyslitelně souvisí s pochopením molekulárních pochodů podílejících se na jeho patogenezi a identifikaci klíčových struktur kontrolujících průběh imunitní reakce. Na základě výsledků klinických adjuvantních studií byla do léčebných algoritmů postupně zařazena jak imunoterapie zastoupená checkpoint inhibitory (ipilimumab, pembrolizumab a nivolumab), tak i cílené terapie (dabrafenib plus trametinib) u pacientů s prokázanou mutací v genu BRAF.
Onkologie. 2021:15(4):164-168 | DOI: 10.36290/xon.2021.032
Mozkové metastázy jsou významným negativním prognostickým faktorem, a to nejen u maligního melanomu. S rozvojem a dostupností zobrazovacích metod, pokrokem v oblasti neurochirurgie, radioterapie a především s nástupem moderní systémové léčby se přežití pacientů s mozkovým postižením významně zlepšuje. Léčba mozkových metastáz vyžaduje multidisciplinární přístup. U limitovaného počtu metastáz je základem neurochirurgický a/nebo radiochirurgický výkon. Lokální metodu často kombinujeme s moderní systémovou léčbou, založenou na imunoterapii s checkpoint inhibitory nebo cílené léčbě s BRAF a MEK inhibitory. Nejlepších výsledků bylo ve studiích dosaženo...
Onkologie. 2021:15(4):169-173 | DOI: 10.36290/xon.2021.033
Inhibitory mutované BRAF kinázy dohromady s inhibitory MEK kinázy jsou jednou z alternativ moderní systémové léčby metastazujícího melanomu. BRAF a MEK inhibitory též prokázaly efekt v adjuvantním podání. Tyto léky vykazují specifické spektrum nežádoucích účinků, přičemž kožní toxicita patří mezi nejčastější a je pro jednotlivé kombinace léků vysoce specifická. Předkládaný článek shrnuje jednotlivé typy kožní toxicity BRAF a MEK inhibitorů s přihlédnutím k etiopatogenetickým mechanismům, hodnocení a terapii.
Onkologie. 2021:15(4):174-178 | DOI: 10.36290/xon.2021.034
Léčba melanomu dosáhla za posledních 10 let výrazných pokroků. U BRAF mutovaného melanomu máme k dispozici dokonce dva způsoby léčby: imunoterapii a biologickou léčbu. Oba způsoby vykazují v 1. linii léčby podobné výsledky. Chybí však přímé posouzení obou léčebných způsobů. Nepřímé analýzy randomizovaných studií a výsledky z reálné praxe se navzájem nepotvrzují. Zatím se řídíme při výběru léčby klinickými zkušenostmi, které máme z dosud proběhlých randomizovaných studií. V přehledu se pokusíme ukázat na současné znalosti o predikci léčebného postupu. Porovnáme výsledky metaanalýz randomizovaných studií a výsledky analýz z reálné praxe.
Onkologie. 2021:15(4):179-181 | DOI: 10.36290/xon.2021.035
Předložená kazuistika pacienta s metastazujícím, BRAF V600 mutovaným melanomem prezentuje příklad sekvenční léčby. Pacient byl léčen imunoterapií (pembrolizumabem a ipilimumabem) v kombinaci s intralézionální léčbou, dále kombinovanou chemoterapií a následně dvěma kombinacemi cílených léků (dabrafenib plus trametinib, encorafenib plus binimetinib). V diskuzi je připojen přehled klinických studií potvrzujících účinnost podávané moderní léčby. Současné možnosti systémové protinádorové léčby umožňují vést sekvenční léčbu metastazujícího melanomu se signifikantním prodloužením přežití bez progrese a zlepšením kvality života.
Onkologie. 2021:15(4):182-186 | DOI: 10.36290/xon.2021.036
Karcinom pankreatu se řadí dlouhodobě na poslední příčky v přežívání mezi onkologickými diagnózami. V posledních letech nicméně dochází postupně ke zlepšování přežívání díky účinným kombinovaným režimům v první linii léčby. Po progresi na první linii léčby jsou ale možnosti léčby omezené a některé studie navíc poskytují protichůdné výsledky. Studií, která prokázala zlepšení přežívání u pacientů po progresi na první linii gemcitabinem, nebo režimu na bázi gemcitabinu, je studie NAPOLI-1, výsledky jsou prezentovány v tomto článku. Současně jsou prezentovány data z dalších studií, které potvrzují benefit této léčby při dlouhodobém sledování a také podskupinové...
Onkologie. 2021:15(4):187-193 | DOI: 10.36290/xon.2021.037
Kožní T-buněčné lymfomy tvoří vzácnou skupinu nehodgkinských lymfomů. Mycosis fungoides a Sézaryho syndrom představují nejčastější podtypy kožních T-buněčných lymfomů. Primární kožní T-buněčné lymfomy jsou obecně nevyléčitelná onemocnění. Pokročilá stadia onemocnění jsou zatížena významnou morbiditou a mortalitou a omezenými terapeutickými možnostmi. Mogamulizumab představuje novou léčebnou možnost pro pacienty s pokročilým stadiem mycosis fungoides a Sézaryho syndromem. Přehledový článek si klade za cíl seznámit čtenáře s problematikou kožních T lymfomů a s novými léčebnými možnostmi.
Onkologie. 2021:15(4):194-196 | DOI: 10.36290/xon.2021.038
Maligní obstrukce vývodné části trávicího traktu (MGOO) je projevem pokročilého nádorového onemocnění, nejčastěji slinivky břišní a žaludku. Klinicky se u pacientů projevuje nechutenstvím, nauzeou, zvracením, omezením až úplnou nemožností perorálního (p.o.) příjmu, hubnutím, malnutricí a dehydratací. V rámci paliativní péče je v současné době MGOO nejčastěji řešena chirurgickou gastroenteroanastomózou nebo endoskopickým zavedením samoexpandibilního enterálního metalického stentu (SEMS). Snaha o miniinvazivní přístup a rozvoj endoskopie přináší novou metodu v podobě endosonograficky navigované gastroenteroanastomózy (EUS-GEA). V článku jsou porovnány...
Onkologie. 2021:15(4):197-203 | DOI: 10.36290/xon.2021.039
Cílem: studie bylo identifikovat a vyhodnotit rizika v procesu podávání léčiv sestrou.
Onkologie. 2021:15(4):205-206