Moderní terapeutické přístupy v hematoonkologiiÚvodník

MUDr. Martin Špaček, Ph.D.

Onkologie. 2024:18(2):87  

Přibývající poznatky v biologii a patogenezi hematoonkologických onemocnění nám otevírají dveře k novým strategiím personalizované léčby. Některé moderní terapeutické přístupy v poslední dekádě jsou natolik inovativní, že mění paradigma péče o pacienty s hematologickými malignitami...

Stručná historie léčby karcinomu ovariaZ historie medicíny

Brief history of ovarian cancer treatment

Monika Náležinská, Renata Kalábová, Josef Chovanec

Onkologie. 2024:18(2):152-158 | DOI: 10.36290/xon.2024.029  

Přehled sumarizuje dostupná dohledatelná fakta o léčbě karcinomu ovaria na území současné České republiky, která pocházejí z archivu pracoviště autorů v listinné podobě a z digitalizovaných časopisů v internetové databázi Medvik. Uvedena je stručná historie využití dosud známých metod onkologické terapie karcinomu ovaria: onkologická chirurgie, radioterapie, konvenční systémová léčba, imunoterapie, cílená terapie.

Strategie zvládání u onkologicky nemocných seniorů - implikace pro ošetřovatelskou péčiPro sestry

Coping strategies in older adults with cancer - implications for nursing care

Olga Klepáčková, Jana Gabrielová, Martina Černá

Onkologie. 2024:18(2):149-151 | DOI: 10.36290/xon.2024.028  

Senioři s onkologickým onemocněním tvoří mezi pacienty početnou nehomogenní skupinu se specifickými charakteristikami, které souvisí i s jejich způsobem zvládání zátěže. Tyto strategie, jak se s náročnou životní situací vyrovnat, jsou ovlivněny nejen typem onemocnění, celkovou náročností léčby a prognózou, ale rovněž biopsychosociálními faktory, které se typicky pojí s obdobím stáří, osobnostními charakteristikami a předchozími životními zkušenostmi. Strategie zvládání zátěže onkologicky nemocného seniora představují aspekt, který svým vlivem zasahuje do všech oblastí komplexní individuální péče, včetně ošetřovatelské. Jeho reflexe může přispět k efektivnějšímu...

Atypický intradermálny hladkosvalový tumor (kožný leiomyosarkóm): opis prípaduSdělení z praxe

Atypical intradermal smooth muscle tumor (cutaneous leiomyosarcoma): a case report

Vladimír Bartoš

Onkologie. 2024:18(2):145-148 | DOI: 10.36290/xon.2024.027  

Úvod: Atypický intradermálny hladkosvalový tumor, nazývaný aj kožný leiomyosarkóm, predstavuje veľmi zriedkavú onkodermatologickú jednotku. Vzhľadom na indolentné klinické správanie je klasifikovaný ako nádor s neurčitým malígnym potenciálom.  Kazuistika: 63-ročný muž pozoroval niekoľko rokov na extenzorovej strane hornej časti ľavej paže tumorózny kožný útvar vzhľadu prominujúcej papuly. Odstránený bol kompletne chirurgickou excíziou. Histologicky išlo o intradermálny nodul tvorený solídne rastúcou hladkosvalovou nádorovou populáciou, ktorá vykazovala ložiskové jadrové atypie, ľahko zvýšenú proliferačnú aktivitu a sporadické mitózy. Nález zodpovedal...

Hypofosfatemie - přehlížený elektrolytHypofosfatemie u pacientky s karcinomem žlučových cestSdělení z praxe

Hypophosphatemia - an overlooked electrolyte

Ondřej Lukáč

Onkologie. 2024:18(2):142-144 | DOI: 10.36290/xon.2024.026  

Fosfor je jedním z tzv. makroprvků a najdeme jej ve všech živých buňkách. Při vyšetření elektrolytů bývá fosfát často přehlížen a vyšetřován je spíše v podezření na tzv. syndrom nádorového rozpadu, kdy bývá typicky zvýšen. Hypofosfatemie je ovšem naproti tomu často podceňována. Fosfát hraje přitom důležitou roli v těle při tvorbě energie (ve formě ATP - adenosin trifosfátu), výstavbě kostí a svou úlohu má i v regulaci afinity hemoglobinu ke kyslíku jako 2,3-difosfoglycerát. S následující kazuistikou z německé kliniky bych chtěl upozornit na význam měření fosfatemie a benefit případné substituce pro naše pacienty.

Nežádoucí účinky radioterapie a radiobiologické modelováníPřehledové články

Adverse effects of radiotherapy and radiobiological modelling

Zdeňka Pechačová, Radka Lohynská, Tomáš Kořínek, Tereza Drbohlavová, Miloslav Pála

Onkologie. 2024:18(2):137-141 | DOI: 10.36290/xon.2024.025  

Radioterapie patří k nejúčinnějším modalitám onkologické léčby, ale její využití je zatíženo rizikem rozvoje nežádoucích účinků. Při plánování léčby zářením je nezbytné maximálně šetřit okolní zdravé tkáně k zajištění přijatelného rizika toxicity a k zachování dobré kvality života pacientů. Nežádoucí účinky ozařování vznikají na podkladě různorodých patofyziologických mechanismů a jejich závažnost je ovlivněna množstvím biologických a klinických faktorů, dále aplikovanou dávkou, velikostí ozařovaného objemu, radiomickými charakteristikami nebo individuální radiosenzitivitou. Na podkladě těchto parametrů je možné různými způsoby predikovat riziko...

Hepatocelulární karcinom - systémová léčba v roce 2024Přehledové články

Hepatocellular carcinoma - systemic treatment in 2024

Marián Liberko, Renata Soumarová

Onkologie. 2024:18(2):130-136 | DOI: 10.36290/xon.2024.024  

Možnosti léčby hepatocelulárního karcinomu po letech stagnace od zavedení sorafenibu se zejména v posledních letech výrazně rozšiřují. V současnosti máme několik možností volby léčby v 1. linii (sorafenib, lenvatinib, atezolizumab + bevacizumab, tremelimumab + durvalumab) a rovněž více možností v léčbě ve 2. linii (regorafenib, kabozantinib, ramucirumab, pembrolizumab). Čím dál více do léčby pacientů s hepatocelulárním karcinomem promlouvá imunoterapie. Tento článek má za cíl podat přehled současných možností léčby tohoto onemocnění se zaměřením na léčbu pokročilých stadií v 1. a 2. linii systémové léčby.

Péče o kůži onkologických pacientůPřehledové články

Skin care in oncology patients

Linda Vavříková, Kateřina Libigerová, Renáta Kopová

Onkologie. 2024:18(2):125-129 | DOI: 10.36290/xon.2024.023  

Kůže je největší orgán lidského těla a je významným indikátorem interních chorob. Projevy na kůži a sliznicích mohou být prvními příznaky závažných interních onemocnění. Díky vývoji moderní cílené terapie se v posledních letech setkáváme se vzrůstajícím počtem přeživších pacientů. Péče o kůži onkologických pacientů si tedy zaslouží zvláštní péči. Kožní změny u onkologických pacientů jsou velmi rozmanité. V našem článku se budeme věnovat především nežádoucím účinkům onkologické terapie a péči o kůži.

Ruxolitinib v léčbě polycythemia vera - co všechno ještě nevíme?Přehledové články

Ruxolitinib in treating polycythemia vera: what is it that we do not know yet?

Petra Bělohlávková

Onkologie. 2024:18(2):121-124 | DOI: 10.36290/xon.2024.022  

Polycythemia vera (PV) představuje časté Ph-negativní myeloproliferativní onemocnění, kdy základním léčebným cílem je snížení a udržení hematokritu pod 0,45 a snížení rizika vzniku trombotických či krvácivých komplikací. Pacienty podle věku a prodělané trombotické události dělíme na riziko nízké a vysoké. U nemocných nízkého rizika se mohou provádět pouze venepunkce, ale při jejich nemožnosti nebo výrazném nárůstu leukocytů, trombocytů či progresi splenomegalie je indikováno zahájení cytoredukční léčby. Cytoredukční léčba je vždy indikována pro léčbu PV vysokého rizika a zahrnuje léčbu interferonem (mladší nemocní) nebo hydroxyureou (starší nemocní)....

Význam mikrobiomu u hematoonkologických pacientůHlavní téma

The importance of the microbiome in hematooncology patients

Lucie Dlouhá

Onkologie. 2024:18(2):116-120 | DOI: 10.36290/xon.2024.021  

Role některých konkrétních bakterií, jako je např. Helicobacter pylori, v etiologii a patogenezi lymfomu je již dlouho známá, ale v posledních letech se ukazuje význam mikrobiomu (tvořen 10¹³ až 10¹⁸ mikroby, které osidlují lidské tělo). Vliv celého mikrobiomu spočívá v regulaci imunitního systému ať přímým působením, nebo prostřednictvím produkovaných metabolitů. Z přibývajících dat vyplývá, že složení střevní mikrobioty se podílí na celé řadě onemocnění včetně nádorových. U pacientů s hematologickými malignitami je často pozorována snížená druhová diverzita a rozdílné složení mikrobioty oproti zdravým kontrolám. Některé...

Novinky v terapii difúzního velkobuněčného B-lymfomuHlavní téma

Novel therapeutical strategies in diffuse large B-cell lymphoma

Prokop Vodička, Marek Trněný

Onkologie. 2024:18(2):109-115 | DOI: 10.36290/xon.2024.020  

Difúzní velkobuněčný B-lymfom (DLBCL) tvoří 40 % všech nehodgkinských lymfomů, a je prototypem agresivního lymfomu. Léčebným postupem v první linii byl dosud chemoimunoterapeutický režim R-CHOP (rituximab, cyklofosfamid, doxorubicin, vinkristin, prednison) s 60-70% šancí na dosažení dlouhodobé remise. Nově je v klinické praxi nahrazován režimem Pola-R-CHP (výměna vinkristinu za konjugát monoklonální protilátky a léčiva polatuzumab vedotin), který snižuje riziko relapsu a prodlužuje dobu do progrese u pacientů s nově diagnostikovaným DLBCL se středně vysokým a vysokým rizikem dle prognostického indexu IPI. Ve druhé linii je pro pacienty s časným relapsem...

Aktuální postavení CAR T-lymfocytů v terapii non-Hodgkinských lymfomůHlavní téma

CAR T-lymphocytes in the treatment of non-Hodkgin's lymphoma: current perspectives

Kamila Polgárová

Onkologie. 2024:18(2):103-108 | DOI: 10.36290/xon.2024.019  

T-lymfocyty s chimérickým antigenním receptorem jsou v terapii refrakterních či relabovaných B-non-Hodgkinských lymfomů v České republice využívány již několik let. V kontextu dostupných dat se jejich využití rozšiřuje - jak ve smyslu indikovaných diagnóz, tak ve smyslu přesunu do časnějších terapeutických linií. Některé produkty již mají v ČR schválené použití i v 2. léčebné linii difuzního velkobuněčného lymfomu; objevují se data i pro využití v první linii. Spektrum diagnóz, u kterých se tato terapie využívá, dále zahrnuje primární mediastinální B lymfom, lymfom z plášťových buněk, i folikulární lymfom. Dat z klinického zkoušení i z reálného světa...

Rituximab-venetoklax ve druhé linii léčby chronické lymfocytární leukemie u pacienta s mutací TP53Hlavní téma

Rituximab-venetoclax in the second line of treatment of chronic lymphocytic leukemia in a patient with TP53 mutation

Tereza Shokralla, Martin Špaček

Onkologie. 2024:18(2):98-102 | DOI: 10.36290/xon.2024.018  

Aktuálně dostupná data z klinických studií jednoznačně dokládají benefit cílené terapie oproti chemoimunoterapii v léčbě relabované či refrakterní chronické lymfocytární leukemie (R/R CLL). Jednou z dominantně používaných modalit cílené léčby je kombinace antiCD20 protilátky rituximabu a inhibitoru antiapoptotického proteinu BCL-2 venetoklaxu, jejíž efektivita a bezpečnost byly prokázány v rámci studie Murano. Hlavními výhodami tohoto režimu je časově limitovaná terapie, vysoké procento dosažených dlouhotrvajících léčebných odpovědí a vysoké procento hlubokých remisí na úrovni měřitelné reziduální choroby (MRD). Časově limitovaná terapie také umožňuje...

Současné možnosti cílené terapie u chronické lymfocytární leukemieHlavní téma

Current targeted therapy options in chronic lymphocytic leukemia

Martin Špaček

Onkologie. 2024:18(2):92-97 | DOI: 10.36290/xon.2024.017  

V terapii chronické lymfocytární leukemie (CLL) došlo v posledním desetiletí k zásadním změnám s výrazným zlepšením léčebných výsledků a delším přežitím pacientů s tímto onemocněním. Revoluční změnou byl příchod cílených léků, a to zejména inhibitorů Brutonovy tyrozinkinázy (akalabrutinib, ibrutinib, zanubrutinib) a Bcl2 inhibitorů (venetoklax). Tyto malé molekuly již i v běžné praxi prakticky nahradily chemoterapii, a to nejdříve v relapsech, a v poslední době i v první linii léčby CLL. Mezi hlavní výhody cílené terapie patří lepší tolerance léčby a vysoká účinnost, a to i u skupiny pacientů s prognosticky nepříznivou aberací genu TP53, kteří zpravidla...

Novinky v onkogynekologiiÚvodník

doc. MUDr. Igor Sirák, Ph.D.

Onkologie. 2024:18(1):3  

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, vítám vás v tomto vydání časopisu Onkologie věnovaném především novinkám v onkogynekologii. Onkogynekologie je obor, který se zabývá diagnostikou a léčbou nádorů ženských pohlavních orgánů a karcinomu prsu. Jedná se o významný medicínský obor, neboť nádory ženských pohlavních orgánů jsou jednou z nejčastějších příčin úmrtí na rakovinu u žen ve vyspělých zemích, tu naši nevyjímaje...

Rekonštrukcia Limbergovým lalokom po excízii bazocelulárneho karcinómuSdělení z praxe

Limberg flap reconstruction after basal cell carcinoma excision

Júlia Bartková, Dominika Miklišová, Miroslava Verbat, Ema Šutaková, Jana Bartošková, Iva Tresnerová, Břetislav Lipový

Onkologie. 2024:18(1):78-82 | DOI: 10.36290/xon.2024.016  

Bazocelulárny karcinóm (basal cell carcinoma, BCC) je najčastejším kožným tumorom u jedincov so svetlou pokožkou s neustále narastajúcou celosvetovou incidenciou. Pacienti s BCC predstavujú narastajúcu záťaž pre systém zdravotnej starostlivosti, práve aj z dôvodu ich vysokého výskytu čím sa neustále zvyšujú náklady na poskytovanú zdravotnú starostlivosť. Je preto veľmi dôležité pracovať na neustálom zlepšovaní preventívnych programov venujúcich sa problematike a riešeniu rastúceho problému rakoviny kože.

Svetlobunkový variant atypického fibroxantómu u pacienta s viacpočetnými keratinocytovými karcinómami kožeSdělení z praxe

Clear cell atypical fibroxanthoma in a patient with multiple keratinocytic carcinomas of the skin

Vladimír Bartoš

Onkologie. 2024:18(1):74-77 | DOI: 10.36290/xon.2024.015  

Úvod: Atypický fibroxantóm (AFX) je zriedkavý mezenchýmový nádor kože s nejasným histogenetickým pôvodom a neurčitým biologickým správaním. Charakteristický je výraznou štrukturálnou variabilitou, ktorá spôsobuje pri bioptickom vyšetrení značné diagnostické rozpaky. Stanovenie diagnózy sa nezaobíde bez použitia širokého spektra imunohistochemických markerov.  Kazuistika: 79-ročný muž s anamnézou viacpočetných keratinocytových karcinómov kože pozoroval vznik ďalšej tumoróznej lézie na ľavom líci, ktorá imponovala ako bazocelulárny karcinóm. Odstránená bola totálnou chirurgickou excíziou. Tumor pozostával z pomerne ohraničeného intradermálne rastúceho...

Dlouhodobé kvalitní přežití mladého muže s metastatickým karcinomem pankreatu předléčeného režimem gemcitabin + nab-paklitaxel při kombinaci nal-IRI + 5-FU/LVSdělení z praxe

Long-term good-quality survival in a young man with metastatic pancreatic cancer pretreated with gemcitabine + nab-paclitaxel regimen achieved with nal-IRI + 5-FU/LV combination therapy

Petra Klimčíková

Onkologie. 2024:18(1):68-73 | DOI: 10.36290/xon.2024.014  

Karcinom pankreatu je onemocnění s vysokou mortalitou, často zachycené v pozdním stadiu. Jedinou kurativní léčbou je chirurgická resekce, výsledky zlepšuje adjuvantní chemoterapie. U pacientů s pokročilým nálezem je v 1. linii paliativní léčby doporučen režim FOLFIRINOX nebo doublet gemcitabin + nab-paklitaxel, ve 2. linii pak po terapii založené na gemcitabinu nal-IRI (pegylovaný lipozomálnî irinotekan) + 5-fluorouracil (5-FU) + leukovorin (LV), nebo režim s 5-FU, a po terapii s 5-FU gemcitabin v monoterapii či v kombinaci. Nové výsledky prezentované na kongresu ESMO 2023 ukázaly, že v 1. linii paliativní léčby je větším přínosem doublet gemcitabin...

Androgen deprivační léčba a antagonista relugolix v praxiPřehledové články

Androgen deprivation therapy and antagonist relugolix in practice

Samuel Vokurka

Onkologie. 2024:18(1):63-67 | DOI: 10.36290/xon.2024.013  

Androgen deprivační léčba s využitím analogů gonadoliberinu je základním prvkem léčby u indikovaných případů karcinomu prostaty. Agonisté se využívají častěji, ale v úvodu pro potlačení flare fenomenu je nutné zajištění antiandrogenní terapie, pokles hladiny testosteronu je pozdější. Antagonisté mají rychlý nástup účinku s poklesem testosteronu, zdá se i snížené riziko kardiovaskulárních komplikací a p. o. relugolix není zatížen bolestí a reakcemi v místě s. c. injekce jako degarelix. Pozornost je nutné věnovat rizikovým lékovým interakcím.

Dostarlimab v 1. linii léčby metastatického a rekurentního karcinomu endometriaPřehledové články

Dostarlimab in the 1^st line treatment of metastatic and recurrent endometrial cancer

Igor Sirák

Onkologie. 2024:18(1):59-62 | DOI: 10.36290/xon.2024.012  

Metastatický karcinom endometria představuje stále veliký medicínský a společenský problém a pacientky i jejich lékaři dosud čelili velmi nepříznivé prognóze onemocnění a malé šanci na navození dlouhodobé remise. Dlouhé dekády byla paliativní léčba založena převážně na chemoterapii, případně hormonální terapii a výzkumy cílené terapie či novodobých cytostatik nepřinášely uspokojivé výsledky. Díky lepším molekulárně-genetickým poznatkům dnes dovedeme nádory endometria lépe kategorizovat a také lépe předpovědět léčebnou odpověď nejen na chemoterapii, ale především na stále rychleji se rozvíjející imunoterapii cílenou na PD-1 receptor a jeho ligandy....

Definitivní protonová chemoradioterapie u nádorů krčního jícnu - předběžná analýza výsledkůPřehledové články

Definitive proton chemoradiotherapy in cervical esophageal tumors - a preliminary analysis results

Pavel Vítek, Jiří Kubeš, Kateřina Jiránková, Vladimír Vondráček

Onkologie. 2024:18(1):53-58 | DOI: 10.36290/xon.2024.011  

Nádory krčního úseku jícnu jsou vzácným onemocněním, které se standardně léčí samostatnou (definitivní) chemoradioterapií bez chirurgického výkonu. Chemoradioterapie je provázena několika kontroverzemi, z nichž hlavní je nejistota v účinné dávce a přínosu dávkové eskalace. Běžná aplikovaná normofrakcionovaná dávka je přes 60 Gy. Příznivá dávková distribuce predikuje benefit protonové radioterapie (PRT). V PTC Praha lze výsledky PRT hodnotit u 29 nemocných, kteří byli ozařováni do c. d. 70 GyE technikou „pencil beam scanning“ IMPT s konkomitantní chemoterapií carboplatina + paclitaxel.  U 18, resp. 7 nemocných byla dosažena...

Cholangiocelulární karcinom - možnosti léčbyPřehledové články

Cholangiocellular carcinoma - treatment options

Marián Liberko, Renata Soumarová

Onkologie. 2024:18(1):48-52 | DOI: 10.36290/xon.2024.010  

Cholangiocelulární karcinom, i když se nejedná o častou malignitu, představuje vzhledem k vysoké mortalitě s ním spojené závažný medicínský problém. Pacienti v časných stadiích po potenciálně kurativním chirurgickém výkonu jsou indikováni k pooperační terapii s cílem snížit riziko lokoregionálního nebo vzdáleného relapsu. Nicméně většina pacientů s cholangiocelulárním karcinomem je diagnostikována v lokoregionálním pokročilém a/nebo metastatickém stadiu. Standardem léčby pro tyto pacienty je systémová terapie. Po letech stagnace je i v této populaci pacientů posun ke zlepšení přežití s využitím imunoterapie. Současně prohlubování poznatků o molekulární...

Chirurgická léčba karcinomu endometriaHlavní téma

Surgical treatment of endometrial cancer

Dominik Karásek, Munachiso Ndukwe, Ivan Práznovec, Jiří Špaček, Denisa Pohanková, Igor Sirák

Onkologie. 2024:18(1):43-47 | DOI: 10.36290/xon.2024.009  

Karcinom endometria nadále zůstává nejčastější malignitou v gynekologii v rozvinutých zemích. Prevalence roste s věkem a zároveň výskyt onemocnění je častější mezi obézními ženami. Jedná se o onemocnění s relativně nízkou mortalitou, protože převážně bývá zachyceno v časném stadiu, kdy je onemocnění omezeno pouze na dělohu. Chirurgická léčba hraje klíčovou roli v léčbě jeho raných, lokalizovaných stadiích. V posledních letech zaznamenáváme odklon od tradičních metod operačního přístupu z otevřené laparotomie ve prospěch minimálně invazivních chirurgických výkonů, ať už laparoskopických, nebo robotických, které v kombinaci s biopsií sentinelových uzlin...

Změny v přístupu k lokoregionální terapii časného karcinomu prsuHlavní téma

Changes in approach to locoregional treatment of early breast cancer

Iveta Kolářová, Jaroslav Vaňásek, Igor Sirák, Kateřina Horáčková, Denisa Pohanková

Onkologie. 2024:18(1):39-42 | DOI: 10.36290/xon.2024.008  

Volba optimálního terapeutického postupu u nemocných s karcinomem prsu představuje náročný úkol. Onemocnění je tvořeno celou řadou subtypů s rozdílnou biologickou charakteristikou a různou prognózou a může se vyskytovat i u žen staršího věku, pro které standardní terapeutické přístupy mohou znamenat významné zhoršení kvality života bez přínosu v přežití. Řada studií prokázala nejen pro tuto skupinu nemocných s časnými stadii karcinomu prsu různé možnosti redukce chirurgického výkonu i léčby zářením. Deeskalace radioterapie zahrnuje vynechání ozáření u vybraných pacientek, zkrácení délky léčby pomocí hypofrakcionace a ultrahypofrakcionace, snížení ozářeného...

HER-2 low karcinom prsuHlavní téma

HER-2 low breast cancer

Adam Paulík

Onkologie. 2024:18(1):32-38 | DOI: 10.36290/xon.2024.007  

HER-2 low karcinom prsu je název pro zcela heterogenní podskupinu karcinomů prsu, jejímž společným znakem je nízká až střední exprese HER-2 receptoru nesplňující kritéria tzv. HER-2 pozitivity (HER-2 low nádory jsou definovány jako nádory s expresí HER2 na úrovni 1+ nebo 2+ a současně ISH negativní). Pro tuto skupinu je charakteristická vysoká léčebná účinnost protilátkových konjugátů schopných vyvolávat bystander efekt (ADC 3. generace, především trastuzumab-deruxtecan) oproti starším ADC bez této schopnosti (T-DM1) a monoklonálním protilátkám (trastuzumab, pertuzumab, margetuximab), které vzhledem k absenci onkogenní HER-2 signalizace u HER-2 low...

Systémová léčba karcinomu ovariaHlavní téma

Systemic treatment of ovarian cancer

Mária Hanišová, Munachiso Ndukwe

Onkologie. 2024:18(1):25-31 | DOI: 10.36290/xon.2024.006  

Nejčastějším subtypem ovariálních nádorů je epiteliální high grade serózní karcinom. Již několik desítek let je základem jeho léčby optimální cytoredukční výkon v kombinaci s chemoterapií na bázi platiny. Vzhledem k faktu, že zhruba 70 % pacientek relabuje v prvních 3 letech po indukční terapii, hledají se strategie jak prodloužit dobu do další progrese nemoci. Udržovací terapie cílenými léky (PARP inhibitory a antiangiogenní terapie) představuje efektivní variantu, která umožnuje prodloužit dobu do progrese nemoci, dle studií zlepšuje i celkové prežití pacientek a pomáhá oddálit toxicitu navozenou chemoterapií. Léčba rekurentního ovariálního karcinomu...

Léčba metastatického karcinomu endometriaHlavní téma

Treatment of metastatic endometrial carcinoma

Veronika Novotná, Denisa Pohanková

Onkologie. 2024:18(1):22-24 | DOI: 10.36290/xon.2024.005  

Zhoubné nádory těla děložního jsou nejčastější gynekologickou malignitou vyspělých zemí. V pokročilém stadiu je diagnostikováno přibližně 10-15 % pacientek. Léčba metastatického karcinomu endometria v posledních letech pokročila, za což vděčíme také velmi pestrému molekulárnímu profilu nádorového onemocnění. Kromě chirurgického řešení a radioterapie jsou k dispozici nejen cytotoxická chemoterapie, ale také imunoterapie, hormonální terapie a cílená léčba. Článek je přehledem současně používané léčby tohoto onemocnění v ČR.

Novinky v systémové léčbě karcinomu endometriaHlavní téma

News in the systemic treatment of endometrial cancer

Denisa Pohanková, Veronika Novotná, Munachiso Ndukwe

Onkologie. 2024:18(1):18-21 | DOI: 10.36290/xon.2024.004  

Nádory endometria jsou onemocněním se stále vzrůstající incidencí, v současné době jsou celosvětově šestým nejčastějším nádorovým onemocněním u žen. Zahrnují několik histologických subtypů s různou prognózou. V současnosti nabývá na důležitosti molekulární klasifikace nádoru, která může významně ovlivnit plánovaný léčebný postup a vede k možnosti využití přesně cílené individualizované léčby pro každou pacientku.

Nechirurgická léčba karcinomu hrdla dělohyHlavní téma

Non-surgical treatment of cervical cancer

Igor Sirák, Denisa Pohanková, Miroslav Hodek, Munachiso Ndukwe, Ivan Práznovec

Onkologie. 2024:18(1):13-17 | DOI: 10.36290/xon.2024.003  

Navzdory klesající incidenci a účinné prevenci představuje karcinom hrdla dělohy v České republice nadále veliký společenský a medicínský problém. Ročně se v naší zemi diagnostikuje více než 700 případů zhoubného onemocnění hrdla dělohy, přičemž asi 300 pacientek ročně tomuto onemocnění podlehne. Mezioborová spolupráce, zkušenosti jednotlivých aplikujících odborníků (lékařů, sester, medicínských fyziků a asistentů atd.), moderní přístrojové vybavení i dostupnost inovativních léků mají obrovský dopad na stále se zlepšující prognózu našich pacientek. Přehledový článek sumarizuje aktuální postupy a doporučení v nechirurgické léčbě karcinomu hrdla dělohy.

Chirurgická léčba zhoubných nádorů vaječníkuHlavní téma

Surgical management of ovarian cancer

Munachiso Ndukwe, Ivan Práznovec, Martin Štěpán, Klára Kolářová, Denisa Pohanková, Jiří Špaček

Onkologie. 2024:18(1):10-12 | DOI: 10.36290/xon.2024.002  

Karcinom vaječníku je heterogenní onemocnění s celkově špatnou prognózou, jehož léčba by měla být nastavena s ohledem na kvalitu života a přežití pacientky. Základem správného nastavení léčebné strategie je kvalitní předoperační diagnostika a mezioborová spolupráce. V časném stadiu onemocnění představuje chirurgická léčba primárně léčebný a stagingový účel a v pokročilém stadiu onemocnění je chirurgická léčba primárně léčebnou modalitou se snahou dosáhnout optimální resekce. Chirurgická léčba by měla být koncentrována do onkogynekologických center se zkušenostmi s danou problematikou. U pacientek s pokročilým onemocněním je stále diskutováno provedení...