Onkologie 2022: 16(Suppl.B): 33-56 | DOI: 10.36290/xon.2022.055

Monoklonální gamapatie nejistého významu a monoklonální gamapatie klinického významu

prof. MUDr. Zdeněk Adam, CSc.1, MUDr. Ing. David Zeman, Ph.D.2, prof. MUDr. Luděk Pour, Ph.D.1, prof. MUDr. Marta Krejčí, Ph.D.1, MUDr. Soňa Štěpánková, Ph.D.3, prof. MUDr. Vladimír Vašků, Ph.D.4, doc. MUDr. Eva Vlčková, Ph.D.5, doc. MUDr. Zdeněk Řehák, Ph.D.6, MUDr. Renata Koukalová, Ph.D.6, MUDr. Gabriela Romanová7, MUDr. Zuzana Adamová, Ph.D.8, MUDr. Zdeněk Král, CSc.1, MUDr. Viera Sandecká, Ph.D.1
1 Interní hematologická a onkologická klinika, LF MU a FN, Brno
2 Ústav laboratorní medicíny, Oddělení klinické biochemie, LF MU a FN, Brno
3 Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie, LF MU a FN u svaté Anny, Brno
4 Dermatovenerologická klinika LF MU a FN u svaté Anny, Brno
5 Neurologická klinika, LF MU a FN, Brno
6 Oddělení nukleární medicíny, Masarykův onkologický ústav, Brno
7 Oddělení klinické hematologie - specializovaná ambulance pro koagulační poruchy, LF MU a FN, Brno
8 Chirurgické oddělení Nemocnice Frýdek Místek a Chirurgické oddělení Vsetínské nemocnice

Monoklonální gamapatie nejistého významu (MGUS) je charakterizována přítomností monoklonálního imunoglobulinu (M-Ig) bez průkazu přítomnosti mnohočetného myelomu (MM), Waldenströmovy makroglobulinemie (WM), amyloidózy (AL), nebo příbuzných plazmocelulárních chorob. MGUS je přítomen přibližně u 3 % osoby > 70 let věku a asi v 1 % u osob starších než 50 let. V souboru sledovaném na Mayo Clinic stanovili riziko progrese 1 % ročně. Riziko trvalo po > 25 let po stabilní hladině M-Ig. Riziko vzniku MM, WM, nebo AL bylo zvýšeno 25×, 46× a  8,4×. 

Koncentrace M-Ig, abnormální poměr koncentrace volných lehkých řetězců a přítomnost monoklonálního imunoglobulinu typu IgM (M-IgM) nebo typu IgA (M-IgA) představují rizikové faktory pro časnou progresi. Přítomnost monoklonálního imunoglobulinu v moči nebo snížení koncentrace nebylo rizikovým faktorem progrese MGUS. 

Monoklonální gamapatie nejistého významu je možno členit na MGUS typu IgG, typu IgA a typu FLC, s rizikem transformace do MM a na MGUS typu IgM s rizikem transformace do MW. Poměrně vzácné jsou biklonální gamapatie, triklonální gamapatie, idiopatická Bence-Jonesova (light-chain) proteinurie a IgD MGUS. Monoklonální imunoglobulin je často nalézán u některých dalších nemocí, jako jsou lymfoproliferativní choroby, leukemie, získaná von Willebrandova choroba a u nemocí pojiv. Tvorba monoklonálního imunoglobulinu při MGUS je výsledkem přítomnosti malého a/nebo stabilního klonu plazmocytů, jeho přítomnost je v organismu zcela asymptomatická, ale pro výše uvedená rizika transformace vyžaduje jenom pravidelné monitorování, ale nikoliv léčbu. 

Někdy ale, ačkoliv je populace plazmatických buněk klidná a početně nevelká, činí méně než 10 % všech jaderných buněk kostní dřeně, takže samotný počet plazmocytů by léčbu nevyžadoval, přesto tento početně malý klon neproliferujících plazmocytů způsobuje závažné poškození orgánů důsledkem toxického působení monoklonálního imunoglobulinu na organismus. Rozpoznávání těchto stavů je obtížné a tento typ poškození nemocného často nebývá ani léčen odpovídajícím způsobem, ačkoliv tito nemocní potřebují rychlou a specifickou intervenci pro zachování funkce poškozených orgánů a tkání. S cílem zlepšit diagnostiku a léčbu těchto chorobných stavů, v jejichž etiopatogenezi má zásadní roli monoklonální imunoglobulin, navrhli autoři z Mayo Clinic zastřešující termín Monoclonal Gammopathy of Clinical Significance MGCS neboli monoklonální gamapatii klinického významu a celé spektrum těchto patologických stavů rozdělili dle mechanismu tkáňového poškození. Zdůrazňují diverzitu těchto poruch, jejichž diagnostika a léčba vyžaduje multidisciplinární přístup. Pro léčbu se zde nabízejí dva možné přístupy. Prvním je totální eliminace klonu produkujícího monoklonální imunoglobulin, dosažení kompletní remise s negativním výsledkem imunofixační elektroforézy. Účinné kombinace obsahující daratumumab jsou asi optimální volbou léčby. Druhým možným léčebných způsobem pro četné formy tohoto poškození je pravidelné podávání imunomodulačních dávek nitrožilních imunoglobulinů (IVIGů), které mohou pomoci v případech, kdy se nepodaří zcela odstranit tvorbu toxického monoklonálního imunoglobulinu.

Klíčová slova: monoklonální gamapatie nejistého významu - MGUS, monoklonální gamapatie klinického významu - MGCS, daratumumab, IVIG.

Monoclonal gammopathy of undetermined signifikace (MGUS and monoclonal gammopathy of clinical significance (MGCS)

Monoclonal gammopathy of undetermined significance (MGUS) is characterized by the presence of a monoclonal protein (M-protein) without evidence of multiple myeloma (MM), Waldenstrom‘s macroglobulinemia (WM), amyloidosis (AL), or a related plasma cell proliferative disorder. MGUS is found in approximately 3 % of persons > 70 years of age and in about 1 % of those > 50 years old. At Mayo Clinic from 1960 through 1994, the risk of progression was 1 % per year. This risk of progression continued even after  of a stable M-protein. The risk for developing MM, WM, or AL was increased 25-fold, 46-fold, and 8.4-fold, respectively. 

The concentration of the serum M-protein, abnormal serum free light-chain ratio, and the presence an immunoglobulin (Ig)M or an IgA M-protein were risk factors for progression. The presence of a urine M-protein was not a risk factor for disease progression. Variants of MGUS consist of IgM MGUS, biclonal gammopathies, triclonal gammopathies, idiopathic Bence Jones (light-chain) proteinuria, and IgD MGUS. Monoclonal gammopathy of undetermined significance may be associated with many disorders, including lymphoproliferative diseases, leukemia, von Willebrand‘s disease, connective tissue diseases, and neurologic disorders. MGUS results from a small and/or quiescent secreting B-cell clone, is completely asymptomatic, and requires regular monitoring only. Sometimes, although plasma cell are quiescent and not requiring any treatment per se, the clone is associated with potentially severe organ damage due to the toxicity of the monoclonal immunoglobulin or to other mechanisms. The latter situation is increasingly observed but still poorly recognized and frequently undertreated, although it often requires rapid specific intervention to preserve involved organ function. To improve early recognition and management of these small B-cell clone-related disorders, autors from Mayo Clinic proposed to introduce the concept of monoclonal gammopathy of clinical significance (MGCS). This report identifies the spectrum of MGCSs that are classified according to mechanisms of tissue injury. It highlights the diversity of these disorders for which diagnosis and treatment are often challenging in clinical practice and require a multidisciplinary approach. Principles of management, including main diagnostic and therapeutic procedures, are also described. Importantly, efficient control of the underlying B-cell clone usually results in organ improvement. Currently, it relies mainly on chemotherapy and other anti-B-cell/plasma cell agents, which should aim the best hematological response. Combinations of daratumumab with other anti-myeloma drugs may be best solution. High immunomodulatory dosis of IVIGs can help in failure of the anti-plasma cell therapy.

Keywords: monoclonal gammopathy of undetermined significance, monoclonal gammopathy of clinical significance, daratumumab, IVIG.

Přijato: 4. říjen 2022; Zveřejněno: 14. říjen 2022  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Adam Z, Zeman D, Pour L, Krejčí M, Štěpánková S, Vašků V, et al.. Monoklonální gamapatie nejistého významu a monoklonální gamapatie klinického významu. Onkologie. 2022;16(Suppl. B - Monoklonální gamapatie):33-56. doi: 10.36290/xon.2022.055.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Doporučení České myelomové skupiny. Monoklonální gamapatie nejasného významu (MGUS): doporučení pro sledování a pro stratifikaci rizika přechodu v mnohočetný myelom. Transfuze a hematologie dnes. 2018;24(Suppl. 1 Diagnostika a léčba mnohočetného myelomu):151-155.
    2. Fermand JP, Bridoux F, Dispenzieri A, et al. Monoclonal gammopathy of clinical significance: a novel concept with therapeutic implications. Blood. 2018;132(14):1478-1485. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Lipsker D. Monoclonal gammopathy of cutaneous significance: review of a relevant concept. J Eur Acad Dermatol Venereol. 2017;31(1):45-52. doi: 10.1111/jdv.13847. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Amaador K, Peeters H, Minnema MC, et al. Monoclonal gammopathy of renal significance (MGRS) histopathologic classification, diagnostic workup, and therapeutic options. Neth J Med. 2019;77(7):243-254.
    5. Visentin A, Pravato S, Castellani F, et al. From Biology to Treatment of Monoclonal Gammopathies of Neurological Significance. Cancers (Basel). 2022;14(6):1562. doi: 10.3390/cancers14061562. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Sandecká V, Pour, L, Adam Z, et al. Monoklonální gamapatie nejasného významu (MGUS). Klin onkol. 2018;31(4):270-276. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Sandecká V, Hájek R, Adam Z, et al. Monoklonální gamapatie nejasného významu s nízkým a vysokým stupněm rizika: výstupy z analýz RMG registru České myelomové skupiny pro praxi. Klinická biochemie a metabolismus. 2015;23(2):53-59.
    8. Kyle RA. Monoclonal gammopathy of undetermined significance. Natural history in 241 cases. Amer J Med. 1978;64:814-826. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Kyle RA, Larson DE, Therneau TM, et al. Long-term follow-up of monoclonal gammopathy of undetermined signifikance N Engl J Med. 2018;378(3):241-249. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Landgren O, Kyle RA, Pfeiffer R, et al. Monoclonal gammopathy of undetermines significance consistently precedens multiple myeloma: a prospective study. Blood. 2009;113:5412-5417. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Weiss BM, Abadie J, Verma P, et al. A monoclonal gammopathy precedens multiple myeloma in most patients. Blood. 2009;113:5418-5422. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Axelsson U, Bachmann R, Hällén J. Frequency of pathological proteins (M-components) in 6,995 sera from an adult population. Acta Medica Scandinavica. 1966;179:235-247. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Saleun JP, Vicariot M, Deroff P, et al. Monoclonal gammopathies in the adult population of Finistère, France. J Clin Pathol. 1982;35:63-68. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Kyle RA, Therneau TM, Rajkumar SV, et al. Prevalence of monoclonal gammopathy of undetermined significance. N Engl J Med. 2006;354:1362-1369. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Kyle RA, Therneau TM, Rajkumar SV, et al. A long- term study of prognosis in monoclonal gammopathy of undetermined significance. N Engl J Med. 2002;346:564-569. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Dispensieri A, Katzman JA, Kyle RA, et al. Prevalence and risk of progression of light-chain monoclonal gammopathy of undetermined significance: a retrospective population based cohort study. Lancet. 2010;375(9727):1721-1728. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Girard LP, Soekojo CY, Ooi M, et al. Immunoglobulin M Paraproteinaemias. Cancers (Basel). 2020;12(6):1688. doi: 10.3390/cancers12061688. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Mian M, Franz I, Wasle I, et al. "Idiopathic Bence-Jones proteinuria": a new characterization of an old entity. Ann Hematol. 2013;92(9):1263-1270. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Vachon CM, Kyle RA Therneau TM, et al. Increased risk of monoclonal gammopathy in first degree relatives of patients with multiple myeloma or monoclonal gammopathy of undetermined significance Blood. 2009;114:785-790. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Langren P. Kristinsson SY, Goldin LR, et al. Risk of plasma cell and lymphoproliferative disorders among 14621 fist degrese relatives of 4458 pacients with monoclonal gammopathy of undetermíned sifniticance in Sveden. Brit J Hamat. 2009;114(4):791-795. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Greenberg AJ. Rajkumar SV, Larson DR, et al. Increased prevalence of light chain monoclonal gammopathy of undetermined significance in first degrese relativem of individuals with multiple myeloma. Brit J Haematol. 2012;157(4):472-475. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Landgren O, Kyle RA, Hoppin JA, et al. Pesticide exposure and risk of monoclonal gammopathy on undetermined significance in the Agricultural Health Study. Blood. 2009;113:6386-6391. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. McShane CM, Murray LJ, Landgren O, et al. Prior autoimmune disease and risk of monoclonal gammopathy of undetermined significance and multiple myeloma: a systematic review. Cancer Epidemiol Biomarkers Prev. 2014;23(2):332-342. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. Kyle RA, Durie BG, Rajkumar SV, et al. International Myeloma Working Group. Monoclonal gammopathy of undetermined significance (MGUS) and smoldering (asymptomatic) multiple myeloma: IMWG consensus perspectives risk factors for progression and guidelines for monitoring and management. Leukemia. 2010;24(6):1121-1127. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    25. Kyle RA, Therneau TM, Dispenzieri A, et al. Immunoglobulin M monoclonal gammopathy of undetermined significance and smoldering Waldenström macroglobulinemia. Clin Lymphoma Myeloma Leuk. 2013;13(2):184-186. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Ludwig H, Boccadoro M, Moreau P, et al. Recommendations for vaccination in multiple myeloma: a consensus of the European Myeloma Network. Leukemia. 2021;35(1):31-44. doi: 10.1038/s41375-020-01016-0. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    27. Lin P, Hao S, Handy BC, et al. Lymphoid neoplasms associated with IgM paraprotein: a study of 382 patients. Amer J Clin Pathol. 2005;123:200-205. Přejít k původnímu zdroji...
    28. Adam Z, Štěpánková S, Sirotková A, et al. Selhání ledvin u pacientky s chronickou B-lymfoctární leukémií (B-CLL) vzniklé na podkladě tvorby odlitkových válců v tubulech ledvin z monoklonálních lehkých řetězců (casth nephropathy). Přínos stanovení volných lehkých řetězců imunoglobulinů pro časnou diagnostiku této komplikace. Vnitř. Lék. 2011;57(2):214-221.
    29. Kyle RA, Rajkumar SV. Monoclonal gammopathy of undetermined significance. Brit J Haematol. 2006;134:573-589. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    30. Raposo A, Peixoto D, Bogas M. Monoclonal gammopathy and rheumatic diseases. Acta Reumatol Port. 2014;39(1):12-18. Přejít na PubMed...
    31. Rajkumar SV, Kyle RA, Therneau TM, et al. Serum free light chain ratio is an independent risk factor for progression in monoclonal gammopathy of undetermined significance. Blood. 2005;106:812-817. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    32. Kyle RA, Thernau TM, Rajkumar SV, et al. Long term follow up of 241 patients with monoclonal gammopathy of undetermined significance. The original Mayo Clinic series 25 years later. Mayo Clin Proc. 2004;79:859-866. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    33. Cesana C, Klersy C, Barbarano L, et al. Prognostic factors for malignant transformation in monoclonal gammopathy of undetermined significance and smoldering multiple myeloma. J Clin Oncol. 2002;20:1625-1634. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    34. Gregersen H, Mellemkjær L, Ibsen JS, et al. The impact of M-component type and immunoglobulin concentration on the risk of malignant transformation in patients with monoclonal gammopathy of undetermined significance. Haematologica. 2001; 86:1172-1179. Přejít na PubMed...
    35. Kumar S, Rajkumar SV, Kyle RA, et al. Prognostic value of circulating plasma cells in monoclonal gammopathy of undetermined significance. J Clin Oncol. 2005;23:5668-5674. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    36. Ščudla V, Minařík J, Pika T, et al. Diferenciální diagnostika monoklonálních gamapatií z pohledu klinické praxe. II. Monoklonální gamapatie nejistého významu a ostatní monoklonální gamapatie nezhoubného původu. Interní med. 2018;20(1):44-48. Přejít k původnímu zdroji...
    37. Rosinol L, Cibera MG, Montoto S, et al. Monoclonal gammopathy of undetermined significance: predictors of malignant transformation and recognition of an evolving type characterized by a progresive increase in M protein. Mayo clin Proc. 2007;82:428-434. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    38. Dizdar O, Erman M, Cankurtaran M, at al. Lower bone mineral density in geriatric patients with monoclonal gammopathy of undetermined significance. Ann Hematol. 2008;87:57-60. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    39. Pepe J, Petrucci MT, Nofroni I, et al. Lumbar bone mineral density as the major factor determining increased prevalence of vertebral fractures in monoclonal gammopathy of uncertain significance. Brit J Haematol. 2006;134:485-490. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    40. Melton LJ, Rajkumar SV, Khosla S, et al. Fracture risk in monoclonal gammopathy of undetermined significance. J Bone Miner Res. 2004;19:25-30. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    41. Kristinsson SY, Tang M, Pfeiffer RM, et al. Monoclonal gammopathy of undetermined significance and risk of skeletal fractures: a population-based study. Blood. 2010;116(15):2651-2655. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    42. Gregersen H, Norgaard M, Severinsen MT, at al. Monoclonal gammopathy of undetermined significance and risk of venous trombembolism. Eur J Haematol. 2011;86(2):129-134. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    43. Kristinsson SY, Tang M, Phfeiffer RM, et al. Monoclonal gammopathy of undetermined significance and risk of infections. A population based study. Haematologica. 2012;97 (6):854-858. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    44. Aslam N, Trautman CL, Sher T. Kidney Transplantation and Monoclonal Gammopathy of Undetermined Significance. Transplant Direct. 2021;7(8):e723. doi: 10.1097/TXD.0000000000001176. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    45. Adam Z, Bolcak K, Stanicek J, et al. Fluorodeoxyglucose positron emission tomography in multiple myeloma, solitary plasmocytoma and monoclonal gammapathy of unknown significance. Neoplasma. 2007;54(6):536-640. Přejít na PubMed...
    46. Sandecká V, Adam Z, Krejčí M, et al. Diagnostic relevance of 18F-FDG PET/CT in newly diagnosed patients with monoclonal gammopathy of undetermined significance (MGUS): Single-center experience et al. Neoplasma. 2020;67(4)939-945. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    47. Spáčilová J, Šolcová L, Tichý M. Transientní monoklonální gamapatie - kazuistiky. Klinická biochemie a metabolismus. 2012;20(2):88-90.
    48. Sandecká V, Hájek R, Pour L, et al. A first Czech analysis of 1887 cases with monoclonal gammopathy of undetermined significance. European journal of haematology. 2017;99(1):80-90. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    49. van de Donk NW, Palumbo A, Johnsen HE, et al. European Myeloma Network. The clinical relevance and management of monoclonal gammopathy of undetermined significance and related disorders: recommendations from the European Myeloma Network. Haematologica. 2014;99(6):984-996. doi: 10.3324/haematol.2013.100552. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    50. Landgren O. Advances in MGUS diagnosis, risk stratification, and management: introducing myeloma-defining genomic events. Hematology Am Soc Hematol Educ Program. 2021;2021(1):662-672. doi: 10.1182/hematology.2021000303. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    51. Schoot TS, van Apeldoorn M, Sinnige HAM, et al. Monoclonal gammopathy. with significance: case series and literature review. Neth J Med. 2020;78(4):191-195.
    52. Merlini G, Stone J. Dangerous small B-cell clones. Blood. 2006;108(8):2520-2530. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    53. Go RS, Rajkumar SV. How I manage monoclonal gammopathy of undetermined significance. Blood. 2018;131(2):163-173. doi:10.1182/blood-2017-09-807560. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    54. Adam Z. Poškození organizmu monoklonálními imunoglobuliny a možnosti léčby. Část první. Vnitř lék. 1993;39(8): 817-827. Přejít na PubMed...
    55. Adam Z. Poškození organizmu monoklonálními imunoglobuliny a možnosti léčby. Část druhá. Vnitř lék. 1993;39(10): 1013-1021. Přejít na PubMed...
    56. Leung N, Bridoux F, Hutchison CA, et al. International Kidney and Monoclonal Gammopathy Research Group Monoclonal gammopathy of renal significance: when MGUS is no longer undetermined or insignificant. Blood 2012;120(22):4292-4295. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    57. Bridoux F, Leung N, Hutchison CA, et al. International Kidney and Monoclonal Gammopathy Research Group. Diagnosis of monoclonal gammopathy of renal signifikance. Kidney Int. 2015;87(4):698-711. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    58. Merlini G. AL amyloidosis: from molecular mechanisms to targeted therapies Hematology Am Soc Hematol Educ Program. 2017;(2017):1-12. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    59. Flodrová P, Pika T, Flodr P. AL amyloidóza v obrazech. Transfuze a hematologie dnes. 2014;20(3):76-80.
    60. Pika T, Hájek R, et al. Diagnostika a léčba systémové AL-amyloidóza. Doporučení České myelovové skupiny. Transfuze 2022;28(Supplementum 1):5-40.
    61. Vignon M, Javaugue V, Alexander MP, et al. Current anti-myeloma therapies in renal manifestations of monoclonal light chain-associated Fanconi syndrome: a retrospective series of 49 patients. Leukemia. 2017;31(1):123-129. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    62. Horáčková M, Kaminková J, Polačková M, et al. Méně obvyklá příčina chronické tubulointersticiální nefritidy komplikované získaným Fanconiho syndromem. Vnitř lék. 1989;35(2):179-183. Přejít na PubMed...
    63. Kanagal-Shamanna, Xu-Monette ZY, Miranda RN, et al. Crystal-storing histiocytosis: a clinicopathological study of 13 cases. Histopathology. 2016;68(4):482-491. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    64. Wiese-Hansen H, Leh F, Lodvir Hemsing A, et al. Immunoglobulin-Storing Histiocytosis: A Case Based Systemic Review. J Clin Med. 2021;10(9):1834. doi: 10.3390/jcm10091834. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    65. Riefolo M, Malvi D, Bertuzzi C, et al. Intrahepatocellular crystal storing mimicking a clinical liver disease during monoclonal gammopathy: report of a case and review of the literature. Ultrastruct Pathol. 2020;44(1):153-157. doi: 10.1080/01913123.2020.1725697. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    66. Milman T, Kao AA, Chu D, et al. Paraproteinemic keratopathy: the expanding diversity of clinical and pathologic manifestations. Ophthalmology. 2015;122(9):1748-1756. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    67. Skalická P, Ďuďáková L, Palos M, et al. Paraproteinemic keratopathy associated with monoclonal gammopathy of undetermined significance (MGUS): clinical findings in twelve patients including recurrence after keratoplasty. Acta Ophthalmologica. 2019;97(7):e987-e992. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    68. Palos M. Krystalinová keratopatie u mnohočetného myelomu. Lékařské listy. 2005;(5):14-16.
    69. Ščudla V, Tichý T, Minařík J, et al. Onemocnění z depozice lehkých řetězců imunoglobulinu (light chain deposition disease). Klinická biochemie a metabolismus. 2012;20(2):52-58.
    70. Harel S, Mohr M, Jahn I, et al. Clinico-biological characteristics and treatment of type I monoclonal cryoglobulinaemia: a study of 64 cases. Br J Haematol. 2015;168(5):671-678. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    71. Nasr SH, Fidler ME, Cornell LD, et al. Immunotactoid glomerulopathy: clinicopathologic and proteomic study Nephrol Dial Transplant. 2012;27(11):4137-4146. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    72. Castillo JJ, Callander NS, Baljevic M, et al. The evaluation and management of monoclonal gammopathy of renal significance and monoclonal gammopathy of neurological significance. Am J Hematol. 2021;96(7):846-853. doi: 10.1002/ajh.26155. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    73. Nasr SH, Valeri AM, Cornell LD, et al. Renal monoclonal immunoglobulin deposition disease: a report of 64 patients from a single institution. Clin J Am Soc Nephrol. 2012;7(2):231-239. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    74. Ščucla V, Minařík J, Pika T, et al. Nemoc z ukládání lehkých řetězců imunoglobulinu (light chain deposition disease). Vnitřní lék. 2012;58(1):38-43.
    75. Adam Z, Nedbálková M, Krejčí M, et al. Více než 10 let trvající kompletní remise monoklonální gamapatie nejistého významu a vymizení nefrotického syndromu vzniklého na podkladě light chain deposition disease po léčbě vinkristinem, adriamycinem a vysokými dávkami dexametazonu (VAD) Vnitřní lék. 2010;56(3):240-246.
    76. Adam Z, Krejčí J, Pour L, et al. Vymizení nefrotického syndromu a zlepšení funkce ledvin u nemocné s light chain deposition disease po vysokodávkované chemoterapii s autologní transplantací kmenových krvetvorných buněk. Popis případu a přehled literatury Vnitřní lék. 2009;55(11):1089-1096.
    77. Bridoux F, Javaugue V, Nasr SH, Leung N. Proliferative glomerulonephritis with monoclonal immunoglobulin deposits: a nephrologist perspective. Nephrol Dial Transplant. 2021;36(2):208-215. doi: 10.1093/ndt/gfz176. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    78. Camp BJ, Magro CM. Cutaneous macroglobulinosis: a case series J Cutan Pathol. 2012;39(10):962-970. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    79. Chauvet S, Bridoux F, Ecotière L, et al. Kidney diseases associated with monoclonal immunoglobulin M-secreting B-cell lymphoproliferative disorders: a case series of 35 patients. Am J Kidney Dis. 2015;66(5):756-767. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    80. Hutchison CA, Batuman V, Behrens J, et al. International Kidney and Monoclonal Gammopathy Research Group The pathogenesis and diagnosis of acute kidney injury in multiple myeloma. Nat Rev Nephrol. 2011;8(1):43-51. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    81. Adam Z, Pour L, Krejčí M, e al. Poškození ledvin při mnohočetném myelomu a dalších monoklonálních gamapatiích. Vnitř lék. 2008;54(9):847-861. Přejít na PubMed...
    82. Ryšavá R. Postižení ledvin u mnohočetného myelomu a novinky v léčbě. Postgraduální medicína. 2015;17(5):489-498.
    83. Borza DB, Chedid MF, Colon S, et al. Recurrent Goodpasture's disease secondary to a monoclonal IgA1-kappa antibody autoreactive with the alpha1/alpha2 chains of type IV collagen. Am J Kidney Dis. 2005;45(2):397-406. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    84. Debiec H, Martin L, Jouanneau C, et al. Autoantibodies specific for the phospholipase A2 receptor in recurrent and de novo membranous nephropathy Am J Transplant. 2011;11(10):2144-2152. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    85. Young PA, Bae GH, Konia TH. Subcorneal pustular dermatosis associated with IgG monoclonal gammopathy of undetermined significance. Dermatol Online J. 2021;27(4):13030/qt71k801d3. Přejít k původnímu zdroji...
    86. Adam Z, Feit J, Krejčí M, et al. IgA pemfigus provázející mnohočetný myelom vymizel při léčbě bortezomibem (Velcade), cyklofosfamidem a dexametazonem. Popis případu a přehled literatury. Vnitř lék. 2009;55(10):981-990. Přejít na PubMed...
    87. Claveau JS, Wetter DA, Kumar S. Cutaneous manifestations of monoclonal gammopathy. Blood Cancer J. 2022;11;12(4):58. doi:10.1038/s41408-022-00661-1. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    88. Nobile-Orazio E, Bianco M, Nozza A. Advances in the treatment of paraproteinemic neuropathy Curr Treat Options Neurol. 2017;19(12):43-57. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    89. Willison HJ, O'Leary CP, Veitch J, et al. The clinical and laboratory features of chronic sensory ataxic neuropathy with anti-disialosyl IgM antibodies. Brain. 2001;124(10):1968-1977. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    90. Bardel B, Molinier-Frenkel V, Le Bras F, et al. Revisiting the spectrum of IgM-related neuropathies in a large cohort of IgM monoclonal gammopathy. J Neurol. 2022 May; 3. doi: 10.1007/s00415-022-11139-2. Epub ahead of print. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    91. Beecher G, Shelly S, Dyck PJB, et al. Pure Motor Onset and IgM-Gammopathy Occurrence in Multifocal Acquired Demyelinating Sensory and Motor Neuropathy. Neurology. 2021 Aug 10;10.1212/WNL.0000000000012618. doi: 10.1212/WNL.0000000000012618. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    92. Girard LP, Soekojo CY, Ooi M, et al. Immunoglobulin M Monoclonal Gammopathies of Clinical Significance. Front Oncol. 2022 Jun 9;12:905484. doi: 10.3389/fonc.2022.905484. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    93. Koike H, Katsuno M. Paraproteinemia and neuropathy. Neurol Sci. 2021;42(11):4489-4501. doi: 10.1007/s10072-021-05583-7. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    94. Le Cann M, Bouhour F, Viala K, et al. CANOMAD: a neurological monoclonal gammopathy of clinical significance that benefits from B-cell-targeted therapies. Blood. 2020;136(21):2428-2436. doi: 10.1182/blood.2020007092. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    95. Raheja D, Specht C, Simmons Z. Paraproteinemic neuropathies. Muscle Nerve. 2015;51(1):1-13. doi: 10.1002/mus.24471. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    96. Scarpato S, Galassi G, Monti G, et al. Peripheral neuropathy in mixed cryoglobulinaemia: clinical assessment and therapeutic approach. Clin Exp Rheumatol. 2020;38(6):1231-1237. Přejít na PubMed...
    97. Steck AJ. Anti-MAG neuropathy: From biology to clinical management. J Neuroimmunol. 2021;361:577725. doi: 10.1016/j.jneuroim.2021.577725. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    98. Vallat JM, Duchesne M, Corcia P, et al. The Wide Spectrum of Pathophysiologic Mechanisms of Paraproteinemic Neuropathy. Neurology. 2021;96(5):214-225. doi: 10.1212/WNL.0000000000011324. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    99. Leavell Y, Shin SC. Paraproteinemias and Peripheral Nerve Disease. Clin Geriatr Med. 2021;37(2):301-312. doi: 10.1016/j.cger.2021.01.004. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    100. Vlam L, Piepers S, Sutedja NA, et al. Association of IgM monoclonal gammopathy with progressive muscular atrophy and multifocal motor neuropathy: a case-control study. J Neurol. 2015;262(3):666-673. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    101. Turčanová Koprušáková M, Kurča E. Paraproteinemické neuropatie Neurolog praxi. 2016;17(1):28-33
    102. Rosenbaum E, Marks D, Raza S. Diagnosis and management of neuropathies associated with plasma cell dyscrasias. Hematol Oncol. 2018;36(1):3-14. doi: 10.1002/hon.2417. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    103. Stork AC, Lunn MP, Nobile-Orazio E, et al. Treatment for IgG and IgA paraproteinaemic neuropathy. Cochrane Database Syst Rev. 2015;2015(3):CD005376. doi: 10.1002/14651858.CD005376.pub3. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    104. Pika T, Folprechtová P, Roubalová L, et al. Úspěšná léčba antiMAG neuropatie asociované s monoklonální gamapatií nejistého významu kombinací rituximabu s dexametazonem - kazuistika. Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie. 2015;78(4):474-476. Přejít k původnímu zdroji...
    105. Gobert D, Paule R Ponard D, et al. A nationwide study of acquired C1-inhibitor deficiency in France: Characteristics and treatment responses in 92 patients. Medicine. 2016;95(33):e4363. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    106. Shi Y, Wang C. Where we are with acquired angioedema due to C1 inhibitor deficiency: A systematic literature review. Clin Immunol. 2021;230:108819. doi: 10.1016/j.clim.2021.108819. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    107. Castelli R, Zanichelli A, Cicardi M, et al. Acquired C1-inhibitor deficiency and lymphoproliferative disorders: a tight relationship. Crit Rev Oncol Hematol. 2013;87(3):323-332. doi: 10.1016/j.critrevonc.2013.02.004. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    108. Wu MA, Castelli R. The Janus faces of acquired angioedema: C1-inhibitor deficiency, lymphoproliferation and autoimmunity. Clin Chem Lab Med. 2016;54(2):207-214. doi: 10.1515/cclm-2015-0195. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    109. Dicke C. Schneppenheim S, Holstein K, et al. Distinct mechanisms account for acquired von Willebrand syndrome in plasma cell dyscrasias. Ann Hematol. 2016;95(6):945-957. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    110. Swiecicki PL, Hegerova LT, Gertz MA. Cold agglutinin disease. Blood. 2013;122(7):1114-1121. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    111. Adam Z, Pejchalová A, Chlupová G. Nemoc chladových aglutininů nereagující na léčbu glukokortikoidy a na léčbu rituximabem. Jaký postup zvolit pro III. linii léčby? Popis případu a přehled literatury. Vnitřní lék. 2013;59(9):828-840.
    112. Berentsen S, Barcellini W, D´Sa S, et al. Cold aglutinin disease revisited. A multinational observational study od 232 patients. Blood. 2020;136(4):480-488. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    113. Tichý M, Hrnčíř Z, Urban P, et al. Monoklonální kryoglobuliny. Klinická biochemie a metabolismus. 2004;12/33(2):84-87.
    114. Muchtar E, Magen H, Gertz MA. How I treat cryoglobulinemia. Blood. 2017;129(3):289-298. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    115. Minařík J, Pika T, Bačovská J, et al. Kryoglobulinemická vaskulitida u nemocného s mnohočetným myelomem. Interní med. 2012;14(12):478-480.
    116. Kojanová M, Lacina L, Bäumeltová I Klinický případ: Recidivující ulcerace bérců. Československá dermatologie. 2008;83(5):265-267.
    117. Szalat R, Arnulf B, Karlin L, et al.Pathogenesis and treatment of xanthomatosis associated with monoclonal gammopathy. Blood. 2011;118(14):3777-3784. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    118. Adam Z, Szeligová L, Krejčí M, et al. Difuzní plošná normolipemická xantomatóza a nekrobiotický xantogranulom, asociované s monoklonální gamapatií - přínos PET-CT pro stanovení rozsahu nemoci a zkušenosti s léčbou. Popis dvou případů a přehled literatury. Vnitř. lék. 2010;56(11):1158-1159.
    119. Adam Z, Veselý K, Motyčková I, et al. Oční víčka se žlutými granulomy a kašel - periokulární xantogranulom dospělých spojený s astmatem. Popis případu a přehled klinických forem juvenilního xantogranulomu a terapie. Vnitř. lék. 2012;58(5):365-377.
    120. Adam Z, Pour L Řehák Z, et al. FDG-PET/CT dokumentované vymizení nekrobiotického xantogranulomu při potlačení tvorby monoklonálního imunoglobulinu bortezomibem, lenalidomidem a dexametazonem. Popis případu a přehled literatury o léčbě nekrobiotického xantogranulomu Vnitř. Lék. 2021;67(6):352-356. doi: 10.36290/vnl.2021.092. Přejít k původnímu zdroji...
    121. Higgins LS, Go RS, Dingli D, et al. Clinical features and treatment outcomes of patients with necrobiotic xanthogranuloma associated with monoclonal gammopathies. Clin Lymphoma Myeloma Leuk. 2016;16(8):447-452. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    122. Sethi S, Sukov WR, Zhang Y, et al. Dense deposit disease associated with monoclonal gammopathy of undetermined signifikance. Am J Kidney Dis. 2010;56(5):977-982. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    123. Chauvet S, Frémeaux-Bacchi V, Petitprez F, et al. Treat­ment of B-cell disorder improves renal outcome of patients with monoclonal gammopathy-associated C3 glomerulopathy. Blood. 2017;129(11):1437-1447. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    124. Gomes-Alves I, Castro-Ferreira I. C3 Glomerulonephritis Associated with Monoclonal Gammopathy of Renal Significance. Acta Med Port. 2021;34(5):372-377. doi: 10.20344/amp.13823. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    125. Sládková E, Pivovarčíková K, Sýkora J, et al. C3 glomerulopatie - nově definovaná klinická jednotka. Československá pediatrie. 2018;73(3):139-145.
    126. Ravindran A, Go RS, Fervenza FC, et al. Thrombotic microangiopathy associated with monoclonal gammopathy. Kidney Int. 2017;91(3):691-698. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    127. Rigothier C, Delmas Y, Roumenina LT, et al. Distal angio­pathy and atypical hemolytic uremic syndrome: clinical and functional properties of an anti-factor H IgAλ antibody. Am J Kidney Dis. 2015;66(2):331-336. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    128. Cheungpasitporn W, Leung N, Sethi S, et al. Refractory atypical hemolytic uremic syndrome with monoclonal gammopathy responsive to bortezomib-based therapy. Clin Nephrol. 2015;83(6):363-369. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    129. Ciocchini M, Musso CG. Which should be the correct treatment for monoclonal gammopathy of renal significance with complement alternative pathway dysregulation (C3 glomerulopathy and atypical hemolytic uremic syndrome): clone- directed or anticomplement therapy? Int Urol Nephrol. 2018;50(7):1365-1366. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    130. Filippone EJ, Newman ED, Li L, Gulati R, Farber JL. Thrombotic Microangiopathy, an Unusual Form of Monoclonal Gammopathy of Renal Significance: Report of 3 Cases and Literature Review. Front Immunol. 2021;12:780107. doi: 10.3389/fimmu.2021.780107. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    131. Dispenzieri A. POEMS syndrome: 2017 update on diagnosis, risk stratification, and management Am J Hematol. 2017;92(8):814-829. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    132. Král Z, Krejčí M, Pour L, et al. POEMS syndrom - vzácné onemocnění asociované s monoklonální gamapatií a polyneuropatií: diagnostika a terapie. Transfuze a hematologie dnes. 2021;27(3):226-231. Přejít k původnímu zdroji...
    133. Li J, Huang Z, Duan MH, et al. Characterization of immunoglobulin λ light chain variable region (IGLV) gene and its relationship with clinical features in patients with POEMS syndrome. Ann Hematol. 2012;91(8):1251-1255. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    134. Leebeek FWG. New Developments in Diagnosis and Management of Acquired Hemophilia and Acquired von Willebrand Syndrome. Hemasphere. 2021;1;5(6):e586. doi: 10.1097/HS9.0000000000000586. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    135. Dulíček P, Maisnar V. Možné klinické projevy přítomnosti M-Ig. Změny hemostázy vlivem přítomnosti monoklonálního imunoglobulinu. Monoklonální imunoglobuliny - výskyt, význam a možnosti jejich průkazu. Praha: Nucleus HK; 2012: p. 90-92.
    136. Špička I, Cieslar P, Hrkal Z, et al. Vliv paraproteinu na antitrombotické mechanismy - další typ interference paraproteinu s hemostázou: Časopis lékařů českých. 1996;135(4):126.
    137. Strobohaci SROV. Expression of GpIb on plasma cells in a patient with monoclonal IgG and acquired von Willebrand disease Br J Haematol. 1993;84(3):471-475. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    138. Mumford AD, O>Donnell J, Gillmore JD, et al. Bleeding symptoms and coagulation abnormalities in 337 patients with AL-amyloidosis. Br J Haematol. 2000;110(2):454-460. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    139. Santoro M, Romano A, Mancuso S, et al. Prevention of venous thromboembolic events occurring in myeloma patients treated with second-generation novel agents. Panminerva Med. 2021;63(1):1-6. doi: 10.23736/S0031-0808.20.04133-6. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    140. Swan D, Rocci A, Bradbury C, et al. Venous thromboembolism in multiple myeloma - choice of prophylaxis, role of direct oral anticoagulants and special considerations. Br J Haematol. 2018;183(4):538-556. doi: 10.1111/bjh.15684. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    141. Szalat R, Monsel G, Le W, et al. The spectrum of neutrophilic dermatoses associated with monoclonal gammopathy: association with IgA isotype and inflammatory profile J Am Acad Dermatol. 2015;73(5):809-820. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    142. Filosa A, Filosa G. Neutrophilic dermatoses: a broad spectrum of disease. G Ital Dermatol Venereol. 2018;153(2):265-272. doi: 10.23736/S0392-0488.18.05841. Přejít k původnímu zdroji...
    143. Young PA, Bae GH, Konia TH. Subcorneal pustular dermatosis associated with IgG monoclonal gammopathy of undetermined significance. Dermatol Online J. 2021;27(4):13030/qt71k801d3. Přejít k původnímu zdroji...
    144. Rongioletti F, Merlo G, Cinotti E, et al. Scleromyxedema: a multicenter study of characteristics, comorbidities, course, and therapy in 30 patients. J Am Acad Dermatol. 2013;69(1):66-72. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    145. Wigley F, Nazarian RM. Case 8-2015: a man with multiple myeloma, skin tightness, arthralgias, and edema N Engl J Med. 2015;372(11):1056-1067. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    146. Urbanček S. Skleredém a skleromyxedém. Česká dermatovenerologie. 2018;8(2):87-88.
    147. Štítná M, Rasochová E. Klinický prípad: Diseminované voskové papulky a facies leontina. Československá dermatologie. 2012;87(2):57-59.
    148. Adam Z, Szturz P, Krejčí M, et al. Monoklonální imunoglobulin a kožní nemoci ze skupiny mucinóz - scleredema adultorum Buschke a scleromyxedema: popis 4 případů a přehled léčebných možností. Vnitř. lék. 2015;61(12):1072-1087.
    149. Adam Z, Szturz P, Pour L, et al. Kožní projevy monoklonálních gamapatií - zkušenosti jednoho pracoviště. Česká dermatovenerologie. 2011;1(2):30-37.
    150. Král Z, Krejčí M, Pour L, et al. Vzácné kožní změny asociované s monoklonální gamapatií: skleredém, skleromyxedém a IgA pemfigus - popis pěti případů a přehled léčebných možností. Transfuze a hematologie dnes. 2020;26(3):226-235.
    151. Szturz P, Adam Z, Vašků V, et al. Complete remission of multiple myeloma associated scleredema after bortezomib-based treatment. Leukemia & lymphoma. 2013;54(6):1324-1326. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    152. Keragala BSDP, Herath HMMTB, Janappriya GHDC, et al. Scleredema associated with immunoglobulin A-κ smoldering myeloma: a case report and review of the literature. J Med Case Rep. 2019;13(1):145. doi: 10.1186/s13256-019-2072-1. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    153. O'Malley JT, D'Agati VD, Sherman WH, et al. Acquired cutis laxa associated with heavy chain deposition disease involving dermal elastic fibers. JAMA Dermatol. 2014;150(11):1192-1196. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    154. Jachiet M, Harel S, Saussine A, et al. Étude des Maladies Systémiques en Dermatologie); Groupe d'Etude des Dermatoses Associées à une Immunoglobuline Monoclonale. Cutis laxa associated with monoclonal gammopathy: 14 new cases and review of the literature. J Am Acad Dermatol. 2018;79 (5):945-947. doi: 10.1016/j.jaad.2018.03.039. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    155. Rowczenio DM, Pathak S, Arostegui I, et al. Molecular genetic investigation, clinical features, and response to treatment in 21 patients with Schnitzler syndrome. Blood. 2018;131(9):974-981. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    156. Druey KM, Parikh SM. Idiopathic systemic capillary leak syndrome (Clarkson disease) J Allergy Clin Immunol. 2017;140(3):663-670. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    157. Ounci-Essad, Bouchlarhem A, Lamzouri O, et al. Consider systemic capillary leak syndrome in monoclonal gammopathy with shock. Ann Med Surg (Lond). 2021;72:103013. doi: 10.1016/j.amsu.2021.103013. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    158. Shin JI, Lee JS. Beneficial effect of intravenous immunoglobulins on systemic capillary leak syndrome in patients with monoclonal gammopathy. Crit Care Med. 2009;37(2):795-798. doi: 10.1097/CCM.0b013e3181959c3d. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    159. Mullane R, Langewisch E, Florescu M, et al. Chronic systemic capillary leak syndrome treatment with intravenous immune globulin: Case report and review of the literature. Clin Nephrol. 2019;91(1):59-63. doi: 10.5414/CN109467. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    160. Doubek M, Brychtové Y, Tomíška M, et al. Idiopathic systemic capillary leak syndrome misdiagnosed and treated as polycythemia vera. Acta haematologica. 2005;113(2):150-151. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    161. Sobotková M, Segethová J. Získaný angioedém s deficitem C1 inhibitoru u pacientky s B-lymfomem nízké malignity a efekt léčby základního onemocnění na projevy angioedému. Transfuze a hematologie dnes. 2017;23(3):145-150.
    162. Šedivá D, Stříž I. Získaný angioedém v důsledku deficitu C1-inhibitoru. 2000;2(4):272-275.
    163. Sobotková M, Zachová R, Hakl P, et al. Acquired Angioedema with C1 Inhibitor Deficiency: Occurrence, Clinical Features, and Management: A Nationwide Retrospective Study in the Czech Republic Patients. International archives of allergy and immunology. 2021;182(7):642-649. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    164. Sykes DB, Schroyens W, O'Connell C. The TEMPI syndrome: a novel multisystem disease. N Engl J Med. 2011;365(5): 475-477. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    165. Zhang X, Fang M. TEMPI syndrome: Erytrocytosis in plasma cell dyscrasia. Clin Lymphoma Myeloma Leuk. 2018;18:724-730. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    166. Kwok M, Korde N, Landgren O. Bortezomib to treat the TEMPI syndrome. N Engl J Med. 2012;366(19):1843-1845. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    167. Adam Z, Kissová J, Pour L, et al. Myopatie při Waldenströmově makroglobulinemii. Popis případu a přehled auto­imunitních projevů monoklonálních imunoglobulinů typu IgM. Vnitř. Lék. 2015;61(9):821-828.
    168. Uruha A, Benveniste O. Sporadic late-onset nemaline myopathy with monoclonal gammopathy of undetermined signifikance. Curr Opin Neurol. 2017;30(5):457-463. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    169. Schnitzler LJ, Schreckenbach T, Nadaj-Pakleza A, et al. Sporadic late-onset nemaline myopathy: clinico-pathological characteristics and review of 76 cases. Orphanet J Rare Dis. 2017;12(1):86-87. doi: 10.1186/s13023-017-0640-2. PMID: 28490364. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    170. Forgáč M, Uher T, Zámečník J. Nemaligní Myopatie asociovaná s monoklonální gamapatií - kazuistika. Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie. 2014;77(2):247-250.
    171. Král Z, Krejčí M, Pour L, et al. Bolesti svalů jako vzácný autoimunitní projev při monoklonální IgM gamapatii - popis případu a přehled autoimunitních projevů monoklonálních imunoglobulinů. Transfuze a hematologie dnes. 2021;27(1):57-61. Přejít k původnímu zdroji...
    172. Musilová L, Kryštůfková O. Monoklonální gamapatie u systémových onemocnění pojiva. Rheumatologia. 2002;16(1):31-36.
    173. Lichtman MA, Balderman SR. Unusual manifestations of essential monoclonal gammopathy: II. Simulation of the insulin autoimmune syndrome. Rambam Maimonides Med J. 2015;6(3):e0027 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    174. Shah S, Espana EM, Margo CE. Ocular manifestations of monoclonal copper-binding immunoglobulin. Surv Ophthalmol. 2014;59(1):115-123. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    175. Hradská K, Jelínek T, Ďuraš J, et al. Osteolytic bone lesions, hypercalcemia and paraprotein, bud not a myeloma. Case report and review of literatura. Vnitř. Lék. 2020; 66:90-95. Přejít k původnímu zdroji...
    176. Arnulf B, Bengoufa D, Sarfati E, et al. Prevalence of mono­clonal gammopathy in patients with primary hyper­para­thyroidism: a prospective study. Arch Intern Med. 2002;162(4): 464-467. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    177. Syler LB, Gooden C, Riddle N. Plasma Cell Myeloma Within a Renal Cell Carcinoma, an Intimate Histologic Relationship: A Case Report and Literature Review. Cureus. 2021;13(1):e12898. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    178. Xu G, Yang M, Huang J, Jin J. Coexistence of multiple myeloma and clear cell renal cell carcinoma: a case report and review of literature. Int J Clin Exp Pathol. 2015;8(6):7627-7630.
    179. Bridoux F, Javaugue V, Bender S, et al. Unravelling the immunopathological mechanisms of heavy chain deposition disease with implications for clinical management. Kidney Int. 2017;91(2):423-434. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    180. Atzori L, Ferreli C, Rongioletti F. New insights on scleromyxedema. J Scleroderma Relat Disord. 2019;4(2):118-126. doi: 10.1177/2397198318824929. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    181. Leung N, Bridoux F, Batuman V, et al. The evaluation of monoclonal gammopathy of renal significance: a consensus report ofthe International Kidney and Monoclonal Gammopathy Research Group. Nat Rev Nephrol. 2019;15(1):45-59. doi: 10.1038/s41581-018-0077-4. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    182. Jain A, Haynes R, Kothari J, et al. Et al, Pathophysiology and management of monoclonal gammopathy of renal significance. Blood Adv. 2019;3(15):2409-2423. doi: 10.1182/bloodadvances.2019031914. PMID: 31409583. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    183. de Chambrun P, Gousseff M, Mauhin W, et al. EurêClark Study Group. Intravenous immunoglobulins improve survival in monoclonal gammopathy -associated systemic capillary-leak syndrome. Am J Med. 2017;130(10):1219.e19-1219.e27.
    184. Moreno DF, Rosiñol L, Cibeira MT, et al. Treatment of Patients with Monoclonal Gammopathy of Clinical Significance. Cancers (Basel). 2021;13(20):5131. doi: 10.3390/cancers13205131. PMID: 34680279. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    185. Palladini G, Kastritis E, Maurer MS, et al. Daratumumab plus CyBorD for patients with newly diagnosed AL amyloidosis: safety run-in results of ANDROMEDA. Blood. 2020;136(1):71-80. doi: 10.1182/blood.2019004460. PMID: 32244252; PMCID: PMC7332897. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    186. Palladini G, Milani P, Malavasi F, et al. Daratumumab in the Treatment of Light-Chain (AL) Amyloidosis. Cells. 2021;10(3): 545. doi: 10.3390/cells10030545. PMID: 33806310; PMCID: PMC7998921. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    187. Kastritis E, Palladini G, Minnema M, et al. Subcutaneous Daratumumab + cyclophosphamide, Bortezomib, and Dexamethasone (CYBORD) in Patients with Newly Diagnosed Light Chain (AL) Amyloidosis: Primary Results from the Phase 3 ANDROMEDA Study. EHA Meeting 2020, 13 June 2020. [(accessed on 4 March 2021)]. Available online: https://ehaweb.org/meetings/.
    188. Khouri J, Kin A, Thapa B, et al. Daratumumab proves safe and highly effective in AL amyloidosis. Br. J. Haematol. 2019;185:342-344. doi: 10.1111/bjh.15455. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    189. Abeykoon JP, Zanwar S, Dispenzieri A, et al. Daratumumab-based therapy in patients with heavily-pretreated AL amyloidosis. Leukemia. 2019;33:531-536. doi: 10.1038/s41375-018-0262-2. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    190. Schwotzer R, Manz MG, Pederiva S, et al. Daratumumab for relapsed or refractory AL amyloidosis with high plasma cell burden. Hematol. Oncol. 2019;37:595-600. doi: 10.1002/hon.2677. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    191. Godara A, Siddiqui NS, Lee LX, et al. Dual Monoclonal Antibody Therapy in Patients With Systemic AL Amyloidosis and Cardiac Involvement. Clin. Lymphoma Myeloma Leuk. 2020;20:184-189. doi: 10.1016/j.clml.2019.10.019. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    192. Chung A, Kaufman GP, Sidana S, et al. Organ responses with daratumumab therapy in previously treated AL amyloidosis. Blood Adv. 2020;4:458-466. doi: 10.1182/bloodadvances.2019000776. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    193. Lecumberri R, Krsnik I, Askari E, et al. Treatment with daratumumab in patients with relapsed/refractory AL amyloidosis: A multicentric retrospective study and review of the literature. Amyloid. 2020;27:163-167. doi: 10.1080/13506129.2020.1730791. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    194. Kimmich CR, Terzer T, Benner A, et al. Daratumumab for systemic AL amyloidosis: Prognostic factors and adverse outcome with nephrotic-range albuminuria. Blood. 2020;135:1517-1530. doi: 10.1182/blood.2019003633. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    195. Milani P, Fazio F, Basset M, et al. High rate of profound clonal and renal responses with daratumumab treatment in heavily pre-treated patients with light chain (AL) amyloidosis and high bone marrow plasma cell infiltrate. Am. J. Hematol. 2020;95:900-905. doi: 10.1002/ajh.25828. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    196. Cohen OC, Brodermann MH, Blakeney IJ, et al. Rapid response to single agent daratumumab is associated with improved progression-free survival in relapsed/refractory AL amyloidosis. Amyloid. 2020;27:200-205. doi: 10.1080/13506129.2020.1765768. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    197. Roccatello D, Fenoglio R, Naretto C, et al. Daratumumab Monotherapy in Severe Patients with AL Amyloidosis and Biopsy-Proven Renal Involvement: A Real Life Experience. J. Clin. Med. 2020;9:3232. doi: 10.3390/jcm9103232. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    198. Shragai T, Gatt M, Lavie N, et al. Daratumumab for relapsed AL amyloidosis. When cumulative real-world data precedes clinical trials: A multisite study and systematic literature review. Eur. J. Haematol. 2020. doi: 10.1111/ejh.13535. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    199. Milani P, Basset M, Curci P, et al. Daratumumab in light chain deposition disease: rapid and profound hematologic response preserves kidney function. Blood Adv. 2020;4(7):1321-1324. doi: 10.1182/bloodadvances.2020001553. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    200. Kastritis E, Rousakis P, Kostopoulos IV, et al. Consolidation with a short course of daratumumab in patients with AL amyloidosis or light chain deposition disease. Amyloid. 2021;28(4):259-266. doi:10.1080/13506129.2021.1971192. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    201. Zand L, Rajkumar SV, Leung N, et al. Safety and Efficacy of Daratumumab in Patients with Proliferative GN with Monoclonal Immunoglobulin Deposits. J Am Soc Nephrol. 2021;32(5):1163-1173. doi:10.1681/ASN.2020101541. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    202. Dispenzieri A. Monoclonal gammopathies of clinical significance. Hematology Am Soc Hematol Educ Program. 2020;2020(1):380-??. doi: 10.1182/hematology.2020000122. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah


    Onkologie

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.