Onkologie. 2019:13(3):115-122 | DOI: 10.36290/xon.2019.023

Kostní metastázy: diagnostika a sledování na zobrazovacích metodách, intervenční radiologie

Jan Křístek¹, Lukáš Pazourek², Zdeněk Řehák³

¹ Oddělení radiodiagnostiky, Masarykův onkologický ústav, Brno

² I. ortopedická klinika, FN u sv. Anny, Brno

³ Oddělení nukleární medicíny, Masarykův onkologický ústav, Brno

Metastázy do skeletu u onkologických pacientů jsou vcelku běžnou záležitostí (v 70 % případů) a jsou příčinou zvýšené morbidity. Většinou jsou sice asymptomatické, ale pokud tomu tak není, jsou zdrojem těžkých komplikací, bolesti a snížené kvality života. Při podezření na metastázu je primární zobrazovací modalitou u dlouhých kostí a kalvy rentgenový skiagram. U páteře a pánve je však skiagram často falešně negativní a uplatňuje se vyšetření na magnetické rezonanci (MR). Není-li toto k dispozici, pak počítačová tomografie (CT). Při podezření na vícečetný rozsev je metodou volby scintigrafie skeletu, SPECT, případně celotělové MR. Drahé hybridní modality typu pozitronové emisní tomografie (PET-CT a PET-MR) se obvykle použijí spíše u již léčených pacientů s narůstajícím podezřením na opožděnou diseminaci. Biopsie (ať už perkutánní či peroperační) se doporučuje jen v případě, že je nejasné origo nebo jsou nutná doplňující histologická, imunologická či genetická vyšetření. V případě známé onkologické diagnózy se zpravidla ověřování neprovádí. Při posuzování rizika patologické fraktury se posuzuje lokalizace a charakter léze, bolestivost, míra destrukce kosti a kvalita kosti v okolí. Lze použít Mirelsovo skóre, u páteře Spinal Instability Neoplastic Score (SIN skóre), které mohou dát vodítko k rozhodnutí, zda provést chirurgickou nebo jinou stabilizaci. U solitárních, či oligometastáz do pěti ložisek lze vedle vlastní onkologické léčby zvážit kurativní zákrok ve formě radioterapie, operace nebo některou z metod intervenčně radiologických, případně kombinací všech. U rozsáhlejšího postižení je cílem paliativní terapie se zachováním mobility a co možná nejvyšší kvality života pacienta, analgetizace a prevence patologických fraktur. U bolestivých ložisek, zejména v axiálním skeletu, je, kromě medikace, metodou první volby radioterapie, klasicky zevním ozářením, nově u selektovaných případů stereotakticky. V indikovaných případech lze zvážit chirurgické řešení – dlahy, hřebování, implantace tumorozních endoprotéz, vertebrální somatektomie se stabilizací, resekce, amputace. Z minimálně invazivních metod se uplatňuje transarteriální embolizace, perkutánní ablace (radiofrekvenční, mikrovlnná, kryoablace, fokusované ultrazvukové pulzy), cementoplastika, neurolýzy, farmakologické blokády. U bolestivých stavů bývají minimálně invazivní metody intervenční radiologie využívány nedostatečně. S výhodou je léčba pacientů v komplexních onkologických centrech s dostatečným zázemím personálním i technickým. Indikace k pokročilejším zákrokům by zásadně měla podléhat projednání na indikační komisi ve spolupráci onkologa, ortopeda/spondylochirurga, radioterapeuta, diagnostického a intervenčního radiologa a algeziologa, patologa, případně dalších odborností dle potřeby.

Klíčová slova: kostní metastázy, RTG, CT, MR, diagnostický algoritmus, intervenční radiologie

Zveřejněno: 24. květen 2019  Zobrazit citaci