Onkologie. 2013:7(2):74-77

Využití fluorescenční in situ hybridizace v diagnostice melanocytárních lézí

Jana Dvořáčková^1,2,3, Jana Žmolíková^1,2, Jan Mužík⁴, Magdalena Uvírová^1,2

¹ Lékařská fakulta Ostravské univerzity v Ostravě

² CGB laboratoř a.s., Ostrava

³ Ústav patologie FN Ostrava

⁴ Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita, Brno

Melanocytární léze vykazují značnou morfologickou heterogenitu. Jejich diagnostika je náročná i přes současné využití moderních

histopatologických a imunohistochemických metod. Významným přínosem v diagnostice melanocytárních lézí je zavedení molekulárně

genetické metody fluorescenční in situ hybridizace s použitím čtyřbarevné sondy značící geny CCND1, RREB1, MYB a centromeru

chromozomu 6. V letech 2008–2012 bylo v naší laboratoři úspěšně metodou fluorescenční in situ hybridizace vyšetřeno 160 vzorků

různých typů melanocytárních lézí, 44 névů a 116 melanomů. Změny asociované s diagnózou melanomu byly prokázány u 116 vzorků

(72,5 %), normální nález u 41 vzorků (25,6 %), ve dvou případech bylo rozhodnutí na hranici hodnotitelnosti metody (1,2 %) a v jednom

případě se jednalo o vyšetření recidivy melanomu v jizvě, který byl svým nálezem atypický (monozomie chromozomu 6) (0,6 %). Na základě

dosažených výsledků byla stanovena senzitivita metody 96,6 % a specifita metody 91%. Tyto výsledky ukazují, že fluorescenční

in situ hybridizace je vhodnou metodou pro zajištění přesné a rychlé diagnostiky nejednoznačných melanocytárních lézí. Právě rychlost

a správnost diagnózy je u vysoce maligních melanomů zásadní a má neoddiskutovatelný vliv na prognózu a úspěšnost léčby pacienta.

Klíčová slova: melanom, névus, fluorescenční in situ hybridizace, FISH, gen

Zveřejněno: 1. květen 2013  Zobrazit citaci