www.onkologiecs.cz / Onkologie. 2025;19(3):156-159 / ONKOLOGIE 157 MEZIOBOROVÉ PŘEHLEDY Hypersenzitivní lékové reakce a desenzitizace v onkologii hypersenzitivních lékových reakcí se symptomy objeví v rozmezí dnů až týdnu po podání léku. Soubor symptomů pacienta, které jsou klinickou prezentací hypersenzitivní reakce (dušnost, otoky, ztráta vědomí, GIT symptomy, svědění, kopřivka a další…) a jejich načasování od podání léku, se označuje jako fenotyp hypersenzitivní reakce. Fenotyp reakce je výsledkem buněčných a molekulárních mechanismů hypersenzitivní reakce, které se označují jako endotyp hypersenzitivní reakce. Endotyp lze určit na základě klinického obrazu reakce, výsledků kožních testů a sérových biomarkerů například tryptázy, specifického IgE, interleukinu 6 (IL-6) či testu aktivace bazofilů (2, 3). Fenotypy časných hypersenzitivních reakcí zahrnují reakce typu I, syndrom uvolnění cytokinů a smíšené reakce. Reakce typu I vznikají v důsledku aktivace a degranulace žírných buněk (mastocytů) a bazofilů. K jejich aktivaci dochází buď aktivací receptorů FcεRI a FcγRIIA na jejich povrchu IgE protilátkami, respektive IgG protilátkami, přímou aktivací C3a a C5a frakcemi komplementu anebo prostřednictvím receptoru MRGPRX2 (3). U syndromu uvolnění cytokinů může zvýšení cytokinů, jako je tumor nekrotizující faktor alfa (TNF-α), interleukin (IL) 1β a IL-6, pocházet z více buněčných zdrojů, včetně T-lymfocytů, monocytů a makrofágů. Pozdní hypersenzitivní reakce se fenotypově pohybují od nezávažného makulopapulózního exantému (MPE) až po závažné kožní lékové reakce (SCAR), mezi které patří akutní generalizovaná exantematózní pustulóza (AGEP), léková reakce s eozinofilií a systémovými příznaky (DRESS), Stevens-Johnsonův syndrom (SJS) a toxická epidermální nekrolýza (TEN) (2, 3). Popis jednotlivých typů hypersenzitivních reakcí (Tabulka 1). Závažnost hypersenzitivních reakcí se tradičně klasifikuje podle Brownova klasifikačního systému od 1 do 3, přičemž stupeň 1 zahrnuje jeden orgánový systém, stupeň 2 zahrnuje 2 nebo více orgánových systémů a stupeň 3 zahrnuje jeden nebo více orgánových systémů a změny životních funkcí (Tabulka 2) (4). Platinové deriváty Platinové deriváty (oxaliplatina, karboplatina a cisplatina) jsou cytostatika používané Tab. 1. Klasifikace, fenotypy, endotypy, biomarkery a možnosti desenzitizace lékových hypersenzitivních reakcí Hypersenzitivní reakce Časné Pozdní Fenotyp Typ I – IgE mediované Typ I – non IgE mediované Syndrom uvolnění cytokinů Smíšené reakce Nezávažné vyrážky Těžké kožní reakce typu IV Reakce typu II (cytotoxická reakce) Reakce typu III (imunokomplexový typ) Symptomy Pruritus, kopřivka, angioedém, nosní kongesce, kýchání, sípání, kašel, svírání v krku, otok jazyka, nauzea, zvracení, průjem, hypotenze, desaturace, křeče a synkopa, šok Tlak na hrudi, bolest zad, bolest břicha, bolest hlavy, ztuhlost, zimnice, necitlivost/slabost, třesavka, horečka, hypertenze, desaturace (bez bronchospazmu) Kombinace předchozích symptomů Makulopapulózní exantém AGEP, DRESS, SJS, TEN Vaskulitida, cytopenie, plicní fibróza… Buněčný mechanismus Mastocyty, bazofily Mastocyty, bazofily, neutrofily, makrofágy T-lymfocyty, monocyty, makrofágy T-lymfocyty, monocyty, makrofágy, mastocyty, bazofily T-lymfocyty, monocyty, makrofágy T-lymfocyty, monocyty, makrofágy Mediátory Tryptáza, histamin, leukotrieny, prostaglandiny, PAF TNF-alfa, IL-1B, IL-6 Biomarkery Tryptáza ≥ (2 µg/l + 1,2 × bazální tryptáza) Pozitivní kožní test Pozitivní test aktivace bazofilů IL-6 ≥ 10 pg/ml Kombinace předchozích biomarkerů Typické léky (příklady) Platinové deriváty, paklitaxel, doxorubicin, rituximab, cetuximab Platinové deriváty, monoklonální protilátky Taxany, oxaliplatina, monoklonální protilátky, doxorubicin Oxaliplatina, méně karboplatina, monoklonální protilátky Platinové deriváty, monoklonální protilátky Oxaliplatina, rituximab Oxaliplatina, rituximab Další postup Stratifikace rizika k desenzitizaci Vyhnout se léku Kontraindikace k desenzitizaci Tab. 2. Klasifikace závažnosti lékové hypersenzitivní reakce dle Browna Stupeň Závažnost Symptomy 1 Mírná (pouze kůže a podkoží) Generalizovaný erytém, kopřivka, periorbitální edém nebo angioedém 2 Středně těžká (příznaky postižení dýchacího, kardiovaskulárního nebo gastrointestinálního ústrojí) Dušnost, chrapot, sípání, nevolnost, zvracení, závratě (presynkopa), diaforéza, tíseň na hrudi nebo v krku nebo bolest břicha 3 Těžká (hypoxie, hypotenze nebo neurologická porucha) Cyanóza nebo SpO2 ≤ 92 %, hypotenze (STK < 90 mmHg u dospělých), zmatenost, kolaps, ztráta vědomí nebo inkontinence
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=