www.onkologiecs.cz 150 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Vitamin D a jeho klinické využití ONKOLOGIE 25(OH)D. Mezní dávky, jejichž dlouhodobé překračování může k hypervitaminóze D, jsou uvedeny v tabulce 3. Při předávkování vitaminem D je nutné ihned přerušit užívání vitaminu D a preparátů kalcia a dostatečná hydratace. Při hyperkalcemii je nutné navíc řešit tuto podle příslušných pravidel, tedy i.v. podávání roztoků krystaloidů bez obsahu kalcia ve velkém objemu (dle situace přibližně 3–6 l) a podávání kličkových diuretik k forsírování diurézy. V případě nedostatečného účinku léčby a/nebo potřebě rychlejší úpravy kalcemie je indikované parenterální podávání bisfosfonátů. Při kritickém stavu s nutností rychlého snížení kalcemie je nutné provedení hemodialýzy. Závěr Vitamin D je vitaminem s řadou důležitých fyziologických funkcí a jeho dostatečný přísun a dostatečné zásobení organismu je důležité pro jeho normální fungování a zdravotní stav jednotlivců a celé populace. Prevalence deficitu vitaminu D je celosvětově vysoká. Je jí proto věnována velká pozornost a také v odborné literatuře existuje řada doporučení, která se od sebe mírně liší ve strategii podávání a podávaných dávkách. Z praktického hlediska je potřebné zdůraznit, že základem ve zlepšení stavu zásobení populace vitaminem D jsou režimová opatření včetně dostatečného přísunu vitaminu D přirozenou stravou. To spolu s doplněním podávání vitaminu D přípravky s jeho obsahem dle dostupných doporučených postupů by mělo přispět ke zlepšení zásobení populace vitaminem D a ke zlepšení jejího zdravotního stavu. LITERATURA 1. Whistler D. De morbo puerli anglorum, quem patrio ideiomate indigenae vocant „the rickets“. Journal of History of Medicine. 1645;5:397-415. 2. McCollum EV, Simmonds N, Becker JE, Shipley PG. An experimetal demonstration of the existence of a vitamin which promotes calcium deposition. J Biol Chem. 1922;53:293-298. 3. Askew FA, Bourdillon RB, Bruce HM, Jenkins RGC, Webster TA. The distillation of vitamin D. Proceedings of the Royal Society. 1931;B107:76-90. 4. Windaus A, Schenck F, von Werder F. Uber das antirachitisch wirksame bestrahlungs-produkt aus 7-deoxycholesterin. Hoppe-Seylers Z Physiological Chemistry. 1936; 241100-103. 5. Casado E, Quesada JM, Naves M, et al. SEIOMM recommendation on the prevention and treatment of vitamin D deficiency. Re. Osteoporos Metab Miner. 2021;13:84-89. 6. Bergwitz C, Jüppner H. Regulation of phosphate homeostasis by PTH, vitamin D and FGF-23. Annu Rev Med. 2010;61:91-104. 7. Dominguez LJ, Farruggia M, Veronese N, Barbagallo M. Vitamin D sources, metabolism, and deficiency: available compounds and guidelines for its treatment. Metabolites. 2021;11:255. 8. Christakos S, Dhawan A, Verstuyf L, et al. Vitamin D: metabolism, molecular mechanism of action and pleiotropic effects. Physiological Reviews. 2016;96:365-408. 9. Keum N, Chen Q-Y, Lee DH, et al. Vitamin D supplementation and total cancer incidence and mortality by daily vs. infrequent large bolus dosing strategies: a metaanalysis of randomised controlled trials. Br J Cancer. 2022;127:872-878. 10. Rosen CJ, Adams JS, Bikle DD, et al. The nonskeletal affects of vitamin D: an endocrine society scientific statement. 2012;33:456-492. 11. Athanassiou L, Mavragani CP, Koutsilieris M. The immunomodulatory properties of vitamin D. Mediterr J Rheumatol. 2022;33:7-13. 12. Menzes AR, Lamb MC, Lavie CJ, et al. Vitamin D and atherosclerosis. Current Opinion in Cardiology. 2014;29:571-577. 13.Cashman KD, Dowling KG, Škrabáková Z, et al. Vitamin D deficiency in Europe: pandemic? Am J Clin Nutr. 2016;103:1033-1044. 14. Demay MB, Pittas AG, Bikle DD, et al. Vitamin D for the Prevention of Disease: an Endocrine Society Clinical Practice Guideline. J Clin Endocrinol Metab. 2024;109:1907-1947. 15. Giustina A, Bilezikian JP, Adler RA, et al. Consensus statement on vitamin D status assessment and suppleTab. 5. Přehled klinicky používaných forem vitaminu D Forma vitaminu D Poločas v cirkulaci Vlastnosti Použití Cholekalciferol (vitamin D3) Přibližně 1 den (délka poločasu koreluje s uvolňováním z tukové tkáně) Přirozená forma vitaminu D. Lipofilní, deponovaný v tukové tkáni a uvolňovaný v případě potřeby. Dobře využitelný v klinické praxi, umožňuje intermitentní režimy podávání. U většiny klinických stavů, kdy je potřebné řešit deficit vitaminu D. Ergokalciferol (vitamin D2) Přibližně 2 dny V porovnání s cholekalciferolem méně efektivní ve zvyšování sérových koncentrací 25(OH)D. Riziko špatného posouzení koncentrací 25(OH)D při přítomnosti významného množství 25(OH)D2 v cirkulaci s možným rizikem předávkování vitaminem D. Vysoké dávky ovlivňují metabolismus vitaminu D, zvyšují aktivitu 24 hydroxylázy. Podávání by mělo být zvažováno ve zvláštních případech (vegetariánství, veganství). Nicméně jsou pro tyto případy k dispozici i formy vitaminu D3 připravené z lišejníku, které by v těchto případech byly vhodnější než přípravky D2. Kalcifediol (25(OH)D) 2–3 týdny Je hydrofilní, a tedy více rozpustný v organických roztocích a je méně distribuován v tukové tkáni, má menší distribuční objem a kratší poločas v porovnání s cholekalciferolem. Rychleji vede ke zvýšení sérových koncentrací 25(OH) D a k potlačení sekrece parathormonu (PTH). Jednoduší řešení případného předávkování v porovnání s cholekalciferolem. Účinnější internalizace v buňkách exprimujících systém megalin-cubilin. Malabsorpční syndrom, obezita, dysfunkce CYP2R1 a situace, kdy je potřebné rychlé nasycení/ normalizace hladin vitaminu D. Kalcitriol (1,25(OH)2D) 5–8 hodin Podporuje aktivní absorpci kalcia ve střevě a potlačuje sekreci PTH. Zvyšuje aktivitu CYP24A1, čímž stimuluje degradaci 25(OH)D. Riziko vzniku hyperkalcemie a hyperkalciurie. Podávání denně, případně v několika nižších denních dávkách. Substituční léčba u pacientů s poruchou aktivity renální 1α-hydroxylázy, vitamin D rezistentní křivice, X-vázaná hypofosfatemická křivice, chronická hypoparathyreóza, středně těžká a těžká renální insuficience. Upraveno dle: Giustina A, Bilezikian JP, Adler RA, et al. Consensus statement on vitamin D status assessment and suplementation: whys, whens, amd hows. Endocr Rev. 2024;45(5):625-654.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=