www.onkologiecs.cz / Onkologie. 2023;17(2):82-85 / ONKOLOGIE 85 HLAVNÍ TÉMA Chirurgická léčba resekabilního a hraničně resekabilního karcinomu slinivky břišní přidružená onemocnění), 2) erudice chirurga (s nedostatečnou zkušeností a malýmpočtem výkonů) a 3) typ pracoviště (se špatným zázemím jak pro léčbu, tak možnosti postarat se o případné komplikace) (25). Centra specializované péče v pankreatochirurgii Léčba zhoubných novotvarů slinivky patří k náročným kapitolám medicíny. Je zcela logické, že by měla probíhat v komplexních centrech, která jsou vybavena pro rychlou a přesnou diagnostiku těchto onemocnění, ale i správnou a včasnou stratifikaci těchto pacientů k léčbě. Z hlediska výsledků je rozhodující erudice chirurgů, daná jak počtem výkonů, tak zkušenostmi pracoviště se postarat o případné komplikace. Základem je funkční multioborový tým, který zahrnuje nejen chirurgy, gastroenterology, onkology, anesteziology a intenzivisty, zkušené patology, ale i intervenční radiology, nutricionisty, klinické psychology a funkční paliativní tým. Smutným faktem je, že v Čechách se těmto výkonům věnuje více než 40 chirurgických pracovišť, z nichž pouze 13 dělá více jak 17 operací za rok. Celorepubliková 90denní mortalita po resekcích slinivky tak dosahuje 8%. Na pracovištích, které dělají více než 30 operací se mortalita pohybuje mezi 2–4%. Na druhém pólu jsou pak pracoviště, kde zemřeli všichni operovaní. Balzano a kol. publikovali v British Journal of Surgery data ukazující, že pokud by všichni italští pacienti byli operování ve velkoobjemových centrech, nedošlo by k 50% úmrtí v souvislosti s chirurgickou léčbou (26). Podobná data jsou reportována z celého světa. Z tohoto pohledu je nezbytný požadavek na vytvoření center specializované péče v hepatopankreatobiliární chirurgii, která se budou schopna postarat o všechny nemocné s touto diagnózou. Závěr Zhoubné nádory slinivky břišní představují v Čechách z hlediska incidence a mortality velmi závažný problém, který navíc narůstá. Dokud nebude k dispozici spolehlivá metoda včasného záchytu, ideálně ještě v preklinickém stadiu, nezbývá než maximálně zkrátit čas od diagnózy k zahájení léčby. Pro přesnou diagnózu u většiny nemocných stačí jediné vyšetření, kterým je kvalitně provedené CT vyšetření s pankreatickým protokolem. Na jeho základě lze pacienty stratifikovat k optimálnímu způsobu terapie. Chirurgická léčba nadále zůstává jedinou modalitou, která těmto nemocným dává naději na vyléčení, případně v kombinaci s onkologickou léčbou, naději na prodloužené přežívání. Rozhodující pro osud nemocného jsou čas a pracoviště, které se na tuto problematiku specializuje a je schopno nemocným poskytnout komplexní diagnostiku a terapii. LITERATURA 1. Schott M, et al. Neuroendocrine neoplasms of the gastrointestinal tract. Dtsch Arztebl Int. 2011;108(18):305-312. 2. Schafer M, Mullhaupt B, Clavien PA. Evidence-based pancreatic head resection for pancreatic cancer and chronic pancreatitis. Ann Surg. 2002; 236(2):137-148. 3. Walters DM, et al. Pancreas-protocol imaging at a high- -volume center leads to improved preoperative staging of pancreatic ductal adenocarcinoma. Ann Surg Oncol. 2011;18(10):2764-2771. 4. Toft J, et al. Imaging modalities in the diagnosis of pancreatic adenocarcinoma: A systematic review and meta-analysis of sensitivity, specificity and diagnostic accuracy. Eur J Radiol. 2017;92:17-23. 5. Shrikhande SV, et al. Multimodality imaging of pancreatic ductal adenocarcinoma: a review of the literature. HPB (Oxford). 2012;14(10):658-668. 6. Bronstein YL, et al. Detection of small pancreatic tumors with multiphasic helical CT. AJR Am J Roentgenol. 2004;182(3):619-623. 7. Kitano M, et al. Dynamic imaging of pancreatic diseases by contrast enhanced coded phase inversion harmonic ultrasonography. Gut. 2004;53(6):854-859. 8. Legmann P, et al. Pancreatic tumors: comparison of dual- -phase helical CT and endoscopic sonography. AJR Am J Roentgenol. 1998;170(5):1315-1322. 9. Katz MH, et al. Borderline resectable pancreatic cancer: the importance of this emerging stage of disease. J Am Coll Surg. 2008;206(5):833-846; discussion 846-848. 10. Isaji S, et al. International consensus on definition and criteria of borderline resectable pancreatic ductal adenocarcinoma 2017. Pancreatology. 2018;18(1):2-11. 11. Terasaki F, et al. The preoperative controllingnutritional status (CONUT) score is an independent prognosticmarker for pancreatic ductal adenocarcinoma. Updates Surg. 2021;73(1):251-259. 12. Scherber PR, et al. Role of biliary drainage before pancreatoduodenectomy for pancreatic adenocarcinoma: a retrospective study. Minerva Surg. 2022;77(6):550-557. 13. Griffin JF, Poruk KE, Wolfgang CL. Pancreatic cancer surgery: past, present, and future. Chin J Cancer Res. 2015;27(4):332-348. 14. Tol JA, et al. Definition of a standard lymphadenectomy in surgery for pancreatic ductal adenocarcinoma: a consensus statement by the International Study Group on Pancreatic Surgery (ISGPS). Surgery. 2014;156(3):591-600. 15. Verbeke CS, Menon KV. Redefining resection margin status in pancreatic cancer. HPB (Oxford). 2009;11(4):282-289. 16. Hartwig W, et al. Outcomes after extended pancreatectomy in patients with borderline resectable and locally advanced pancreatic cancer. Br J Surg. 2016;103(12):1683-1694. 17. Jegatheeswaran S, et al. Superior mesenteric artery (SMA) resection during pancreatectomy for malignant disease of the pancreas: a systematic review. HPB (Oxford). 2017; 19(6):483-490. 18. Petrucciani N, et al. Pancreatectomy combined with multivisceral resection for pancreatic malignancies: is it justified? Results of a systematic review. HPB (Oxford). 2018;20(1):3-10. 19. Reames BN, et al. Management of Locally Advanced Pancreatic Cancer: Results of an International Survey of Current Practice. Ann Surg. 2021;273(6):1173-1181. 20. Bellon E, et al. Pancreatic cancer and liver metastases: state of the art. Updates Surg. 2016;68(3):247-251. 21. Tachezy M, et al. Synchronous resections of hepatic oligometastatic pancreatic cancer: Disputing a principle in a time of safe pancreatic operations in a retrospective multicenter analysis. Surgery. 2016;160(1):136-144. 22. Dusch N, et al. International Study Group of Pancreatic Surgery Definitions for Postpancreatectomy Complications: Applicability at a High-Volume Center. Scand J Surg. 2017;106(3):216-223. 23. Hackert T, Werner J, Buchler MW. Postoperative pancreatic fistula. Surgeon. 2011;9(4):211-217. 24. Bassi C, et al. Postoperative pancreatic fistula: an international study group (ISGPF) definition. Surgery. 2005;138(1):8-13. 25. Kawaida H, et al. Surgical techniques and postoperative management to prevent postoperative pancreatic fistula after pancreatic surgery. World J Gastroenterol. 2019;25(28):3722-3737. 26. Balzano G, et al. Modelling centralization of pancreatic surgery in a nationwide analysis. Br J Surg. 2020;107(11):1510-1519.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=