ONKOLOGIE www.onkologiecs.cz 30 MONOKLONÁLNÍ GAMAPATIE Plazmocelulární malignity (mnohočetný myelom, solitární plazmocytom a plazmocelulární leukemie), přehled klinických příznaků, diagnostických kritérií a léčby 28. Řehák S, Maisnar V, Málek V. Pozdní diagnostika páteřního postižení u myelomu. Neurol praxi. 2005;6(3):171-174. 29. Mašek R. Solitární myelom hrudní páteře s částečnou krystalickou přeměnou paraproteinu v nádorové tkáni. Acta radiologica et cancerologica Bohemoslovenica. 1954;8(4):250-258. 30. Merta M. Komplikace mnohočetného myelomu. Hyperkalcémie a hyperviskózní syndrom. Mnohočetný myelom a další monoklonální gamapatie. Praha: Galén; 2005, p. 107108, p. 80-7262-330-3. 31. Adam Z, Starý K, Zajíčková K, et al. Zvýšená hladina kalcia může být prvním příznakem mnohočetného myelomu, ale může mít i jiné příčiny. Transfuze a hematologie dnes. 2018;24 (4):238-252. 32. Adam Z, Starý K, Kubinyi J, et al. Hyperkalcemie, příznaky, diferenciální diagnostika a léčba aneb důležitost vyšetřování kalcia. Vnitř lék. 2016;62(5):370-383. 33. Adam Z, Pour L, Krejčí M, et al. Poškození ledvin při mnohočetnémmyelomu a dalších monoklonálních gamapatiích. Vnitř lék. 2008;54(9):847-861. 34. Hutchison C, Colin A, Xiong F, et al. Léčba onemocnění ledvin souvisejících s paraproteinem. Current Opinion in Nephrology and Hypertension (České vyd.) 2018;12(1):16-22. 35. Merta M, Špička I Ryšavá R, et al. Klinické problémy při postižení ledvin u myelomu a dalších paraproteinémiích. Sborník lékařský (1910). 1996;97(4):469-477. 36. Adam Z, Krejčí M, Štěpánková S. et al. Léčba selhání ledvin u mnohočetného myelomu. Vnitř lék. 2009;55(6):570-582. 37. Donner L, Pechar J, Hrabáně J, et al. Mnohočetný myelom diagnostikovaný z hyperproteinurie. Časopis lékařů českých. 1951;90:1275-1278. 38. Svoboda M. Myelom a vylučovací urografie: z rentgendiagnostické problematiky myelomu část 1. Časopis lékařů českých. 1967;106(43):1159-1161. 39. Svoboda M, Beitrag zur Problematik der intravenösen Urographie beimMyelom. Radiologia diagnostica. 1967;8(3):353357. 40. Stacul F, Bertolotto M, Thomsen HS, et al. ESUR Contrast Media Safety Committee. Iodine-based contrast media, multiple myeloma and monoclonal gammopathies: literature review and ESUR Contrast Media Safety Committee guidelines. Eur Radiol. 2018;28(2):683-669. doi: 10.1007/ s00330-017-5023-5. 41. Van Den Berghe T, Verstraete KL, Lecouvet FE, et al. Review of diffusion-weighted imaging and dynamic contrast- -enhanced MRI for multiple myeloma and its precursors (monoclonal gammopathy of undetermined signifikance and smouldering myeloma). Skeletal Radiol. 2022;5(1):101-122. doi: 10.1007/s00256-021-03903-8. 42. Dutoit JC, Verstraete KL. Whole-body MRI, dynamic contrast-enhanced MRI, and diffusion-weighted imaging for the staging of multiple myeloma. Skeletal Radiol. 2017;46(6):733750. doi: 10.1007/s00256-017-2609-6. 43. Adam Z, Neubeur, J, Chaloupka R. Mnohočetný myelom a diferenciální diagnostika bolestí páteře. Praktický lékař. 2006;86(7):396-410. 44. Szeligová L, Plonková H, Jelínek T, et al. Mnohočetný myelom a diferenciální diagnostika bolestí páteře. Onkologie. 2017;11(6):300-305. 45. Adam Z, Pourová E, Pour L, et al. Pacient si stěžuje na bolesti v páteři nebo na únavu a slabost. Jak rozeznám, zda je příčinou spondylartróza, věk nemocného anebo mnohočetný myelom? Vnitř lék. 2016;62(2):114-124. 46. Pánek D, Kaczmarská, A, Pavlů D. Tietzův syndrom versus mnohočetný myelom. Rehabilitace a fyzikální lékařství. 2010;17(3):132-137. 47. Neubeuer, J, Adam Z, Pour L. Jak rozlišit, zda je kompresivní fraktura obratle způsobena osteoporózou nebo mnohočetným myelomem? Vnitř lék. 2006;52(Suppl. 2):83-87. 48. Bednařík J, Vlčková E. Bolesti zad. In: Rokyta R, et al. Léčba bolesti v primární péči. Praha: Grada; 2017: p.19-39. 49. Bednařík J, Vlčková E. Nejčastější typy bolestí v ordinaci praktického lékaře. Bolesti zad. In: Rokyta R, et al. Léčba bolesti v primární péči. Praha: Grada; 2017: p.19-39. 50. Adam Z, Bolčák K, Pour L. Přínos fluorodeoxyglukózové pozitronové emisní tomografie (FDG-PET) u mnohočetného myelomu. Vnitř lék. 2006;52(3):207-217. 51. Vejrosta Z. Mnohočetný myelom s klinickými příznaky v dolní čelisti. Československá stomatologie. 1945;45(2):54-64. 52. Doporučení pro časné rozpoznání postižení skeletu maligním procesem a pro časnou diagnostiku mnohočetného myelomu Vypracovala Česká myelomová skupina ve spolupráci se specialisty z oborů: neurologie, ortopedie, revmatologie, zobrazovacích metod a biochemie. Vnitř lék 2006;52(Suppl. 2)S 1-85. 53. Diagnostika a léčba mnohočentého myelomu. Doporučení vypracované Českou myelomovou skupinou. Transfuze a hematologie dnes. 2018(Suppl. 1)p. 1-150. 54. Pika T, Zemanová M, Kraina T, et al. Osteoporóza – dominantní iniciální projev nesekretorické formy mnohočetného myelomu. Osteologický bulletin. 2006;11(2-3):48-50. 55. Štěpán J. Osteoporóza u mužů. Acta medicinae. 2019; 8(9):12-14. 56. Palička V, Sulková S, Brunerová L. Pracovní návrh doporučených postupů pro diagnostiku a léčbu kostních poruch při CKD MBD se specifickým zaměřením na nálezy nízkého obsahu kostního minerálu při vyšetření DXA Klinická biochemie a metabolismus. 2020;28(2):64-72. 57. Adam Z, Šprláková-Puková A, Chaloupka R, et al. Atypická fraktura metatarzální kosti u pacienta s mnohočetnýmmyelomem, který byl dlouhodobě léčen bisfosfonáty. Vnitř lék. 2013;59(11):1022-1026. 58. Adam Z, Kozumplíková M, Pour L. Osteonekróza čelisti v průběhu léčby mnohočetného myelomu. Vnitř lék. 2006;52(2):176-180. 59. Honová K, Staňa J. Pyriformis syndrom, náhled kompexní léčby. Rehabilitácia. 2016;53(2):104-112. 60. Ambler Z. Neurologické projevy u mnohočetného myelomu. Neurol. praxi. 2008;9(5):300-304. 61. Ambler Z. Polyneuropatie u mnohočetného myelomu. Farmakoterapie. 2008;4(1):91-97. 62. Špička I. Polyneuropatie – jedna z hlavních komplikací léčby myelomu. Farmakoterapie. 2008;4(2):233-234. 63. Paludo J, Painuly U, Kumar S, et al. Myelomatous Involvement of the Central Nervous System. Clinical lymphoma, myeloma & leukemia. 2016;16(11):644-654. 64. Pika T. Unusual manifestation of multiple myeloma: focal affection of central nervous system in a patient with chronic lymphocytic leukaemia. Olomouc: Biomedical papers of the Medical Faculty of the University Palacky. 2009;153(4):271-273. 65. Mayer J. Hyperviskozní syndrom. Mnohočetný myelom a další monoklonální gamapatie. Brno: Masarykova univerzita; p.65-66. 66. Mansour AM, Arevalo JF, Badal J, et al. Paraproteinemic maculopathy. Ophthalmology. 2014;121(10):1925-1932. 67. Minařík J, Pika T, Bačovský J, et al. Kryoglobulinemická vaskulitida u nemocného s mnohočetným myelomem. Interní medicína pro praxi. 2012;14(12):478-480. 68. Tichý M, Hrnčíř Z, Malý J, et al. Monoclonal cryoglobulins and pyroglobulins. Bratislava: Neoplasma; 1984;31(4):381-384. 69. Adam Z, Králová E. Kryoglobulinemie – první příznak mnohočetného myelomu Klinická onkologie. 1992;5(5):147-148. 70. Čermáková Z, Gottwaldová J. Kryoglobulinémie a její rizika při laboratorním vyšetřování – kazuistika. Klinická biochemie a metabolismus. 2009;17(2):79-80. 71. Gaja A, Fraňková H, Valík D, et al. Kožní ulcerace v důsledku kryoglobulinémie 1. typu jako první projev mnohočetného myelomu. Československá dermatologie. 2001;76(4):189-192. 72. Bartůňková J. Komplikace mnohočetného myelomu. Imunodeficience. Mnohočetný myelom a další monoklonální gamapatie. Praha: Galén; 2002:97-99. 73. Maisnar V. Sekundární imunodeficit při chronické lymfocytární leukemii a mnohočetném myelomu. Faktory pro život. 2018;6(3):4-7. 74. Česká myelomová skupina. Profylaxe infekčních komplikací. Transfuze a hematologie dnes. 2018;24 (Suppl. 1 – Diagnostika a léčba mnohočetného myelomu):148-149. 75. Král Z, Adam Z, Folber F, et al. Systémová zánětlivá reakce s vysokými hodnotami CRP jako dominantní příznak mnohočetného myelomu. Vnitř lék. 2019;65(1):37-44. 76. Machálková K, Maisnar V. Využití prokalcitoninu v diferenciální diagnostice febrilií u pacientů s mnohočetnýmmyelomem. Klinická onkologie. 2011;24(4):298-301. 77. San Miguel, J, Vincente V, Battle J, et al. Acute phase reactants and clinical stages in multiple myeloma. Bratislava: Neoplasma. 1981;28(3):333-338. 78. Ščudla V, Bačovský J, Budíková M. Interleukin-6 v séru u mnohočetného myelomu: 1. Vztah k vybraným laboratorním ukazatelům nemoci. Vnitř lék. 1995;41(9):593-598. 79. Špička I. Komplikace mnohočetného myelomu. Poruchy hemostázy – Mnohočetný myelom a další monoklonální gamapatie. Praha: Galén; 2005, p.109-110. 80. Špička I, Cieslar P, Dyr J. Poruchy hemostázy umonoklonálních gamapatií. Sborník lékařský (1910). 1991;93 (9/10):277-286. 81. Kotlík R, Hlaváčková A, Riedel T, et al. Acquired dysfibrinogenemia secondary to multiple myeloma. Acta haematologica. 2008;120(2):75-81. 82. Adam Z, Matýšková M, Krejčí M, et al. Pacientka s AL-amyloidózou a závažným deficitem faktoru X je po vysokodávkované chemoterapii již 7 let v kompletní hematologické remisi s normální aktivitou faktoru X. Popis případu a přehled literatury. Vnitř lék. 2010;56(1):67-78. 83. Jurczyszyn A, Olszewska-Szopa M, Hungria V, et al. Cutaneous involvement in multiple myeloma: a multi-institutional retrospective study of 53 patients Leukemia & lymphoma. 2016;57(9):2071-2076. 84. Suchánková D, Arenbergerová M, Sticová E et al. Difuzní plošný normolipemický xantom – popis případu Československá dermatologie. 2018;93(4):137-140. 85. Štork J. Komplikace mnohočetného myelomu. Kožní projevy monoklonálních gamapatií. Mnohočetný myelom a další monoklonální gamapatie. Praha: Galén; 2005; p. 118-119. 86. Ambler Z. Dermatomyozitida asociovaná s mnohočetným myelomem a amyloidózou – kazuistika. Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie. 2009;72/105(1):65-66. 87. Šolcová L, Friedecký B, Radocha J, et al. Abnormální hyperbilirubinémie u pacientky s mnohočetným myelomem. Klinická biochemie a metabolismus. 2008;16/37(3):202-203. 88. Pour, L, Ševčíková S, Grešliková H, et al. Soft-tissue extramedullary multiple myeloma prognosis is significantly worse in comparison to bone-related extramedullary relapse. Roma: Haematologica. 2014;99(2):360-364. 89. Bladé J, Beksac M, Caers J, et al. Extramedullary disease in multiple myeloma: a systematic literature review. Blood Cancer J. 2022;12(3):45. doi: 10.1038/s41408-022-00643-3. 90. Štork M, Ševčíková S, Minařík J, et al. Identification of patients at high risk of secondary extramedullary multiple myeloma development. British journal of haematology. 2022;196(4):954-962. 91. Rosiñol L, Beksac M, Zamagni E, et al. Expert review on soft-tissue plasmacytomas in multiple myeloma: definition, disease assessment and treatment considerations. Br J Haematol. 2021;194(3):496-507. doi: 10.1111/bjh.17338. 92. Rajkumar SV, Dimopoulos MA, Palumbo A, Blade J, Merlini G, Mateos M-V, Kumar S, Hillengass J, Kastritis E, Richardson P, et al. International Myeloma Working Group updated criteria for the diagnosis of multiple myeloma. Lancet Oncol. 2014;15:e538-e548. doi: 10.1016/S1470-2045(14)70442-5. 93. Fernández de Larrea C, Kyle RA, Durie BG. International Myeloma Working Group. Plasma cell leukemia: consensus statement on diagnostic requirements, response criteria and treatment recommendations by the International Myeloma Working Group. Leukemia. 2013;27(4):780-791. doi: 10.1038/ leu.2012.336. 94. Doporučení České myelomové skupiny. Diagnostika a léčba mnohočetného myelomu. 2018;24 (Suppl. 1). 95. Rajkumar SV. Multiple myeloma: Every year a new standard? Hematol Oncol. 2019;37 Suppl 1(Suppl 1):62-65. doi: 10.1002/hon.2586.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=